§ 13a ZDN Daňové přiznání

Komentář k § 13a odst. 1 ZDN

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává u místně příslušného finančního úřadu do 31. ledna zdaňovacího období. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů je místně příslušným finančním úřadem (správcem daně) finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. V dalších zdaňovacích obdobích se daňové přiznání nepodává, pokud nedojde ke změnám okolností rozhodných pro stanovení daně včetně změny v osobě poplatníka a poplatník již podal daňové přiznání na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední. Daňové přiznání se nepodává, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změnám uvedeným v ustanovení § 13a odst. 2 ZDN.

Dojde-li ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně (přístavba, změna druhu pozemku, dokoupení další nemovité věci), je poplatník povinen podat do 31. ledna zdaňovacího období buď daňové přiznání, nebo dílčí daňové přiznání. Pro daň z nemovitých věcí je jeden formulář vydaný Ministerstvem financí společný pro daň z pozemků i pro daň ze staveb a jednotek. Podání nového daňového přiznání a dílčího daňového přiznání je rovnocenné, pokud už jednou v předcházejících zdaňovacích obdobích bylo podáno. V dílčím daňovém přiznání se uvedou pouze nastalé změny a na poslední stránce daňového přiznání se vypočte celková daňová povinnost, která bude zahrnovat daň z listů uvedených v tomto přiznání a daň z listů nezměněných, které jsou součástí původního daňového přiznání.

Podle ustanovení § 135 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je poplatník povinen sám si vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně (např. osvobození, zvýhodnění, slevy a odpočty).

Daňového přiznání lze podat v listinné podobě nebo elektronicky formou datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné v dokumentaci na adrese http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_seznam.faces a za podmínek zveřejněných ministerstvem financí. Datovou zprávu lze odeslat prostřednictvím Datové schránky nebo Daňového portálu www.mojedane.cz, tento způsob odeslání vyžaduje jednoznačnou identifikaci podatele. Pro tyto účely je možné využít:

Na Daňovém portálu je k dispozici aplikace pro Elektronická podání pro finanční správu, v níž lze vyplnit elektronický formulář a vytvořit datovou zprávu, kterou je možno přímo z aplikace odeslat přímo správci daně anebo vytvořit vyplněný tiskopis daňového přiznání ve formátu PDF, který je možno vytisknout, opatřit podpisem a podat v listinné podobě. Údaje vyplněné v této aplikaci lze také uložit jako pracovní soubor pro pozdější využití.

Daňové přiznání můžete také podat prostřednictvím daňové informační schránky+ tj. online finančního úřadu. K přihlášení do online finančního úřadu můžete využít hned několika způsobů. Do online finančního úřadu se můžete přihlásit přes tzv. e-Identitu, tedy elektronickým ověřením totožnosti poplatníka. To je možné provést buďto pomocí elektronického občanského průkazu s čipem, službou MojeID nebo třeba prostřednictvím nového projektu bankovní identity. Přihlášení přes internetové bankovnictví už dnes nabízí tyto banky – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, AirBank a Moneta Money bank. Daňová informační schránka+ je dostupná na internetových stránkách https://www.mojedane.cz/ v sekci Online finanční úřad, kde si poplatník vybere způsob přihlášení. Po přihlášení do daňové informační schránky+ lze využít novou funkci "ZÍSKAT ÚDAJE Z POSLEDNÍHO PŘIZNÁNÍ PRO PŘEDVYPLNĚNÍ" (v sekci Elektronické formuláře-> Daň z nemovitých věcí). Tato funkce slouží k získání údajů z posledního daňového přiznání a stanovení daně pro předvyplnění řádného (úplného) nebo dodatečného daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Jedná se o údaje z daňového přiznání na předchozí zdaňovací období přepočteného podle aktuálních sazeb a koeficientů nebo o údaje z posledního vyměření v aktuálním roce pro účely podání dodatečného přiznání. Po předvyplnění daňového nebo dodatečného daňového přiznání údaji z předchozího vyměření daně již nebude muset uživatel vypisovat všechny nemovité věci, u kterých je poplatníkem na zadané zdaňovací období, ale pouze v něm provede příslušné změny, tj. v případě daňového přiznání změny okolností rozhodných pro stanovení daně na dané zdaňovací období a obdobně v případě dodatečného přiznání dodatečně zjištěné změny oproti předcházejícímu daňovému přiznání na dané zdaňovací období. Po zvolení zdaňovacího období a finančního úřadu (finančních úřadů) je možné odeslat žádost na zadaný finanční úřad (finanční úřady). Na každém zadaném finančním úřadu dojde k přípravě údajů a k jejich následnému odeslání do daňové informační schránky+ žadatele, kde budou k dispozici pro předvyplnění přiznání. Nebude-li možné žádost vyřídit, tj., připravit údaje z posledního vyměření daně, bude o tom žadatel informován. S ohledem na technické možnosti správce daně, může dojít k vyřízení žádosti obratem, nebo s určitým časovým zpožděním. V případě, že nedojde k okamžitému vyřízení žádosti, bude uživatel informován o vyřízení žádosti notifikací.

Je nutné upozornit, že podle § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, má-li poplatník nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen daňové přiznání podat pouze datovou zprávou (ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně) odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Pokud tak neučiní, vzniká mu povinnost uhradit pokutu podle § 247a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů ve výši 1 000 Kč. V případě, že daný tiskopis nemá zveřejněn formát a strukturu datové zprávy povinnost podávat jej elektronicky se na něj nevztahuje. U daně z nemovitých věcí se jedná o tiskopis dílčího daňového přiznání a zkráceného dodatečného daňového přiznání.

Komentář k § 13a odst. 2 ZDN

Toto ustanovení uvádí taxativní výčet změn okolností oproti předchozímu zdaňovacímu období, kdy poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani tyto změny sdělit.

Komentář k § 13a odst. 3 ZDN

Ustanovení upravuje postup v případě úmrtí poplatníka ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to v návaznosti na ustanovení § 239a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení daňového řádu se pro účely správy daní na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Po tuto dobu osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Osobou spravující pozůstalost může být například správce pozůstalosti, vykonavatel závěti nebo pozůstalostní dědic (§ 1677 NOZ) V případě, že ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně a poplatník zemře v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, přičemž zůstavitel daňové přiznání na příslušné zdaňovací období dosud nepodal, přechází povinnost podat daňové přiznání na osobu spravující pozůstalost. Za dané situace se lhůta pro podání daňového přiznání podle tohoto ustanovení prodlužuje o 2 měsíce. Nejedná se pouze o lhůtu pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 1 ZDN, ale i o lhůtu pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 11 ZDN.

Obdobně se postupuje i v případě, kdy skončí řízení o pozůstalosti v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání a osoba spravující pozůstalost nepodala daňové přiznání. Podle § 239a odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví a dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Ve shora uvedeném případě se dědici lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje o 2 měsíce.

V případě, že ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně a poplatník zemře mimo lhůtu pro podání daňového přiznání, přičemž zůstavitel daňové přiznání na příslušné zdaňovací období nepodal, přechází povinnost podat daňové přiznání na osobu spravující pozůstalost.

Současně s prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání dochází i k prodloužení lhůty splatnosti daně podle § 15 odst. 5 ZDN.

Postup se podle § 13a odst. 3 ZDN se použije v případě, že poplatník zemřel po 1. lednu 2014. V případě úmrtí poplatníka před 1. lednem 2014 se postupuje podle § 13a odst. 11 ZDN, ve znění do 31. prosince 2013, podle kterého nebylo-li dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, pravomocně ukončeno, je dědic povinen za nemovitou věc, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel.

Komentář k § 13a odst. 4 ZDN

Toto ustanovení doplňuje ustanovení § 13 ZDN, které říká, že poplatníci, kteří jsou spoluvlastníky nemovité věci, nebo u nichž nelze určit podíl na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. Na tyto poplatníky se hledí, jako by měli společnou daňovou povinnost.

Komentář k § 13a odst. 5 ZDN

Zákon o dani z nemovitých věcí umožňuje od zdaňovacího období roku 2007 u…