dnes je 26.12.2024

Input:

§ 7a ZDP - Daň stanovená paušální částkou

15.2.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

4.1.1.70001
§ 7a ZDP – Daň stanovená paušální částkou

JUDr. Pavla Blažková

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

    • § 7 – příjmy ze samostatné činnosti

    • § 13 – výpočet příjmů spolupracujících osob

    • § 15, 35ba a 35c – odčitatelné položky a slevy na dani

    • § 16 – sazba daně

    • § 24 – daňově účinné výdaje

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

    • § 100 – evidence pro daňové účely

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů


Komentář
Komentář

Od 1. ledna 2001 bylo poplatníkům fyzickým osobám umožněno stanovit daň z příjmů fyzických osob paušální částkou. Účelem tohoto ustanovení je zjednodušení stanovení daně zejména u poplatníků, kteří provozují podnikatelskou činnost v malém rozsahu.

Aby mohl poplatník daně z příjmů fyzických osob využít stanovení daně paušální částkou, musí splnit všechny následující podmínky:

  • kromě příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných srážkovou daní mu plynou pouze příjmy podle § 6 a § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tedy: příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, včetně úroků z vkladů na účtu, které podle podmínek banky jsou určeny k podnikání poplatníka [ § 8 odst. 1 písm. g) ZDP, tj. z úroků plynoucích z peněžních prostředků na účtu, z nichž není prováděna srážka daně];

  • v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích jeho roční výše příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP nepřesáhla částku 5 mil. Kč; je třeba zdůraznit, že se posuzuje výše příjmů, nikoli základ daně;

  • musí provozovat podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob kromě spolupracující manželky;

  • nemůže být společníkem společnosti (NOZ zavedl nový pojem společnost, který nahrazuje dřívější institut sdružení bez právní subjektivity).

Postupem podle tohoto paragrafu lze stanovit daň pouze na základě žádosti poplatníka, která musí být podána nejpozději do 31. 1. běžného zdaňovacího období (tj. období, za které má být paušální daň stanovena). V žádosti, která se podává místně příslušnému finančnímu úřadu poplatníka, je nutno uvést veškeré údaje rozhodné pro stanovení paušální daně, jako je předpokládaná výše příjmů a výdajů a další skutečnosti uvedené v tomto paragrafu.

Pokud poplatník provozuje podnikatelskou činnost za spolupráce druhého z manželů, může také tento spolupracující manžel požádat o stanovení daně paušální částkou. Předpokládané příjmy a výdaje se na manžele rozdělí poměrem stanoveným v § 13 ZDP (tj. na druhého manžela max. 50 % a rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji smí činit nejvýše 540 000 Kč ročně, pokud je spolupráce vykonávána po celé zdaňovací období, nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce). Slevy na dani si každý z manželů uplatní ve svém daňovém přiznání.

Je otázkou, zda se může toto ustanovení vykládat tak, že při spolupráci manželů může o stanovení daně v paušální výši požádat jen podnikající manžel a spolupracující manžel může zahrnovat do svého základu daně skutečné příjmy a výdaje stanovené poměrem uvedeným v § 13 ZDP nebo zda jeho smyslem je, aby si poplatník zvolil, zda rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji z jeho podnikání bude tímto způsobem zdaňovat on sám nebo i druhý z manželů. Oba výklady jsou zřejmě možné. Je rovněž nutné si uvědomit, že pokud o stanovení daně paušální částkou požádá spolupracující manžel, musí i on splňovat stanovené podmínky pro tento způsob stanovení daně.

Pro stanovení daně paušální částkou je určující výše předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů poplatníka za příslušné zdaňovací období. Výše předpokládaných výdajů musí dosáhnout alespoň výše výdajů, které by byly stanoveny z předpokládaných příjmů v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP.

Příklady

Pokud výše předpokládaných příjmů z řemeslné živnosti za rok 2016 činí 500 000 Kč, musí výše předpokládaných výdajů dosáhnout alespoň částky 400 000 Kč (80 % příjmů). Jestliže by výše předpokládaných výdajů uvedených v žádosti o stanovení daně paušální částkou byla nižší, správce daně žádost zamítne.


Do předpokládaných příjmů zahrne poplatník i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku a příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.

Do předpokládaných výdajů zahrne poplatník i zůstatkovou cenu prodaného majetku, který lze daňově odepisovat a výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.

Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se dále upraví o výdaje uplatněné podle § 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP (dary, pojistné na soukromé životní pojištění, příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, úroky ze stavebního spoření apod.).

Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud tento termín nebude dodržen, paušální daň stanovena nebude a poplatník musí uvést své příjmy v řádném daňovém přiznání, které podá v následujícím kalendářním roce.

Správce daně určí daň paušální částkou z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a výdaji sazbou daně, která platí pro všechny fyzické osoby, tj. v současnosti ve výši 15 %. Takto stanovená daň se sníží o předpokládané slevy na dani jako slevu na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na studium, na vyživované dítě. K předpokládanému daňovému bonusu na vyživované dítě se však nepřihlíží, resp. poplatník zvýhodnění ve formě daňového bonusu nemůže využít. Rovněž nebude možné uplatnit slevu za umístění dítěte ani slevu na evidenci tržeb. Daň stanovená paušální částkou musí po uplatnění předpokládaných slev na dani činit nejméně 600 Kč za zdaňovací období.

V případě, že poplatník, kterému byla stanovena daň paušální částkou, dosáhne v průběhu zdaňovacího období příjmy nad rámec toho, co při stanovení daně paušální částkou předpokládal, mohou nastat v zásadě tyto dvě situace:

  • Fyzická osoba dosáhne v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje věcí nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo jiných příjmů (např. příjmy ze závislé činnosti, příjmy z nezdaněných autorských honorářů, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo příjmy zdaňované dle § 10 ZDP) v úhrnné výši přesahující 15 000 Kč za zdaňovací období, a to kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně. Do zdaňovacího období 2013 činil tento limit 6 000 Kč. V takovém případě je povinna po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání. Do tohoto daňového přiznání poplatník zahrne také předpokládané příjmy a výdaje, ze kterých vycházel správce daně při stanovení paušální daně, tedy nikoliv

Nahrávám...
Nahrávám...