dnes je 21.11.2024

Input:

Časté chyby při podávání kontrolního hlášení

4.11.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

2024.2200.1
Časté chyby při podávání kontrolního hlášení

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Chyby při podávání kontrolního hlášení mohou vést k různým negativním důsledkům, a proto je ideální se takových chyb vyvarovat. Nejčastějším důsledkem je pak stanovení finančních sankcí, které jsou v dané situaci pochybení v zákonné výši plátci stanoveny automaticky zákonem. Dále může chyba v podání kontrolního hlášení vést k vydání výzvy související s kontrolním hlášením, anebo mohou být v důsledku chyby v kontrolním hlášení zahájeny kontrolní postupy správce daně.

Tento článek se zabývá vybranými častými chybami při podávání kontrolního hlášení včetně možností prominutí dané sankce. Článek obsahuje i praktické příklady týkající se daných praktických chyb.

Jaká je výše pokut u kontrolního hlášení?

Pokuty související s kontrolními hlášeními jsou upraveny v ustanovení § 101h zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH").

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, tak mu ze zákona automaticky vzniká povinnost uhradit pokutu v této fixní výši:

  • 1 tis. Kč, pokud kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván [§ 101h odst. 1 písm. a) ZDPH],

  • 10 tis. Kč, pokud kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván [§ 101h odst. 1 písm. b) ZDPH],

  • 30 tis. Kč, pokud kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení [§ 101h odst. 1 písm. c) ZDPH], nebo

  • 50 tis. Kč, pokud kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě [§ 101h odst. 1 písm. d) ZDPH].

Pokuta ve výši 10 tis. Kč, 30 tis. Kč a 50 tis. Kč se uděluje v poloviční výši, pokud je plátce fyzickou osobou, nebo pokud ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, má plátce zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, nebo jde o společnost s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou (přičemž pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po tomto rozhodném dni).

Dále může být udělena pokuta do 50 tis. Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení (§ 101h odst. 3 ZDPH), a také může být stanovena pokuta plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, a to do výše 500 tis. Kč (§ 101h odst. 4 ZDPH), přičemž při stanovení výše pokuty podle § 101h odst. 3 a odst. 4 ZDPH dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu DPH, a také se přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce.

Podle Výroční zprávy Finanční správy České republiky za rok 2023 bylo stanoveno 35 533 pokut ve výši 1tis. Kč, 240 pokut ve výši 10 tis. Kč, 2 763 pokut ve výši 30 tis. Kč a 4 599 pokut ve výši 50 tis. Kč. Pokuta podle § 101h odst. 2 ZDPH byla v roce 2023 stanovena jen jedna, a to ve výši 25 tis. Kč a pokuta podle § 101h odst. 3 ZDPH nebyla v roce 2023 uložena žádná.

Za jaké chyby se podle ZDPH pokuta neukládá?

ZDPH také stanovuje situace, kdy se pokuta ke kontrolnímu hlášení neuloží, přestože došlo k určitému porušení povinnosti. Jednak jde o situaci stanovenou v § 101j ZDPH, kdy dochází k vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH (tedy pokuta ve výši 1 tis. Kč) nebo pokud došlo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH (tedy pokuta ve výši 10 tis. Kč). Dále jde o § 101i ZDPH, který stanoví lhůtu pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením, přičemž na základě tohoto ustanovení lze plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením vyžadovat do uplynutí lhůty pro stanovení daně a pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Povinnost uhradit pokutu zaniká i v situaci, kdy nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Příklad – Vyloučení vzniku pokuty

Daňový subjekt podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a ve lhůtě 25. září 2024 nepodal kontrolní hlášení za srpen 2024. Správce daně plátce proto 7. října 2024 vyzval k podání kontrolního hlášení ve lhůtě 5 kalendářních dnů. Výzva byla doručena 8. října 2024 do datové schránky plátce, který 10. října 2024 na výzvu reagoval a kontrolní hlášení podal. Jedná se u tohoto plátce o první prohřešek v podání kontrolního hlášení v daném kalendářním roce. Bude stanovena sankce?

V tomto případě by byla plátci uložena pokuta podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH ve spojení s § 101h odst. 2 ZDPH, tedy ve výši 5 tis. Kč. Na základě ustanovení § 101j ZDPH, které obsahuje situace vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení, však platí, že povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH nebo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH. Protože se jedná o první prohřešek tohoto typu v daném kalendářním roce, tak nebude sankce stanovena.

Příklad – Pokuta ke kontrolnímu hlášení byla uložena správcem daně pozdě

Finanční úřad dne 7. srpna 2024 odeslal platební výměr za nepodání kontrolního hlášení za leden 2020 ve výši 50 000 Kč s odůvodněním, že plátce nereagoval na výzvu k podání řádného kontrolního hlášení za leden 2020. Ke zdaňovacímu období leden 2020 nenastal žádný důvod, který by znamenal prodloužení lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky od lhůty pro podání přiznání. Výzva byla zaslána 3. března 2020, ale daňový subjekt vůbec na výzvu nereagoval a kontrolní hlášení vůbec nikdy za zdaňovací období leden nepodal. Bude stanovena sankce?

Podle § 101i odst. 1 ZDPH platí, že plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením lze vyžadovat pouze do uplynutí lhůty pro stanovení daně a pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Protože lhůta pro stanovení pokuty nebyla správcem daně dodržena, tak byla pokuta uložena nezákonně. Pokud by byla pokuta stanovena platebním výměrem, tak se může plátce domáhat zrušení formou opravného prostředku, a to odvoláním.

Časté chyby při podávání kontrolního hlášení

V praxi mohou samozřejmě vyvstat různé chyby související s kontrolními hlášeními, které mohou plátci způsobit nepříjemné potíže. V praxi je pak vhodné řádně nastudovat pokyny k vyplnění kontrolního hlášení a je také vhodné mít kontrolní mechanismy (ideálně v rámci informačního systému), které ještě před podáním kontrolního hlášení tyto chyby odchytí. Níže se nachází několik vybraných problematických situací:

  • Zaslání kontrolního hlášení v jiném formátu než XML znamená automaticky neúčinné podání.

Podle § 101a ZDPH platí povinnost elektronické formy podání pro daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19 ZDPH. Pouze elektronicky lze podat také přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů. Podání, které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné. Podle ZDPH tak platí automatická neúčinnost podání v případné nesprávné formy podání, což znamená, že dané podání nebylo v podstatě nikdy učiněno.

Příklad – Kontrolní hlášení podané v PDF z datové schránky

Společnost má měsíční zdaňovací období a dne 25. září 2024 plátce podal přiznání k DPH a kontrolní hlášení za srpen 2024 z datové schránky. Společnost má tři společníky a dva jednatele. Formulář přiznání k DPH byl přiložen ve formátu XML, ale omylem byla přiložena příloha kontrolního hlášení ve formátu PDF namísto XML. Správce daně zaslal 2. října 2024 výzvu k podání řádného kontrolního hlášení podle § 101g ZDPH, podle kterého platí, že pokud nebylo podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. Plátce DPH si však byl jist, že kontrolní hlášení podal, a proto na výzvu už nijak nereagoval. Jak bude postupovat správce daně?

Podání ve formátu PDF je neúčinné podání, takže pro správce daně nebylo kontrolní hlášení vlastně vůbec podáno. Správce daně tedy stanoví pokutu ve výši 50 tis. Kč podle § 101h odst. 1 písm. d) ZDPH.

  • Pozdní podání kontrolního hlášení a pozdní reakce na výzvu správce daně vede často k uložení finanční sankce.

Asi nejčastějším problémem a pochybením daňových subjektů je nedodržení lhůt, které jsou u kontrolních hlášení poměrně krátké. Lhůty navíc ani není možné prodloužit, jak mohou být daňové subjekty u jiných řízení zvyklé. V praxi tak plátce často lhůtu nesprávně vypočte, na lhůtu zapomene či mu brání v reakci různé okolnosti. Následkem zmeškání určité lhůty u kontrolních hlášení pak dochází často k uložení finanční sankce.

Příklad – Pozdní oprava kontrolního hlášení

Správce daně zaslal společnosti, měsíčnímu plátci, výzvu k podání následného kontrolního hlášení za zdaňovací období leden 2024, protože správce daně porovnal údaje v kontrolním hlášení podaného jiným plátcem, který v sekci B. 2. kontrolního hlášení nárokoval odpočet DPH u plnění přijatého od společnosti. Společnost však do kontrolního hlášení za leden 2024 kvůli opomenutí neuvedla daný daňový doklad. Výzva byla odeslána 22. května 2024 a 1. června 2024 byla z datové schránky vyzvednuta, když se vstoupilo do datové schránky. Správce daně ve výzvě uvedl, že plátce je povinen do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky podat následné kontrolní hlášení. Plátce na výzvu reagoval a podal následné kontrolní hlášení, kam daňový doklad uvedl. Následné kontrolní hlášení bylo podáno 17. června 2024, jelikož účetní spočítala lhůtu na 17 dnů od přečtení zprávy. Společnost má dva společníky a tři jednatele. Bylo podáno následné kontrolní hlášení včas?

Tato 17denní lhůta se podle § 101g odst. 3 ZDPH však počítá ode dne dodání výzvy do datové schránky (což je určitá zvláštnost, protože obecně jsou lhůty počítány skutečně až od doručení). Toto speciální pravidlo však účetní neznala. Následné kontrolní hlášení tedy nebylo podáno včas, a tak správce daně stanoví pokutu podle § 101h odst. 1 písm. c) ZDPH ve výši 30 tis. Kč.

  • Nedodržení pravidel pro vykazování v kontrolním hlášení vede často k výzvě k podání následného kontrolního hlášení anebo k zahájení kontrolního postupu.

Pokud plátce nedodržuje pravidla pro vykazování či vykazuje dané transakce v nesprávných zdaňovacích obdobích, tak může dojít k tomu, že mu bude správcem daně zaslána výzva k podání následného kontrolního hlášení či dané pochybnosti správce daně povedou k dotazování správcem daně či k zahájení kontrolního postupu. Může také dojít k nesprávnostem ve vykázání v nesprávném oddílu kontrolního hlášení, nebo k tomu, že plátce uvede plnění do nesprávného sloupečku z hlediska sazby DPH, anebo není zaškrtnuto určité políčko například pro poměrný odpočet DPH. Chyby se často také dělají v rámci kontrolního hlášení u mezinárodních transakcí, které se vykazují v oddíle A.2. pouze v případě, že má plátce povinnost přiznat daň u pořízení zboží z jiného členského státu EU, přijetí služby z jiného členského státu EU, a přijetí služby ze třetí země (konkrétně jde o řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12, 13 přiznání k DPH). Chyba může také nastat kvůli časovým nesouladům ve vykazování, kdy dodavatel uvede plnění s nesprávným datem, nebo jej zahrne do jiného zdaňovacího období nebo s jiným datem než jeho odběratel, kdy pak nedojde k příslušnému napárování plnění (přičemž se ale může jednat i o zákonný postup ve vykazování).

Nahrávám...
Nahrávám...