2018.11.2
Čech podnikající v rámci Evropské unie a vyslaná OSVČ
Ing. Antonín Daněk
Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budu používat pojem "členský stát". Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.
Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.
Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:
1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
2) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 (pro oba právní předpisy budu dále používat pojem "Nařízení").
S účinností od 1. 4. 2012 se tato Nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.
Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. V případě potřeby lze text Nařízení nalézt například na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z.s. ( www.kancelarzp.cz ).
NahoruSoučinnost s českými institucemi
Rozhodne-li se český občan pro výkon samostatné výdělečné činnosti v některém z členských států, podléhá všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu. To znamená, že bude v tomto státě odvádět pojistné a současně bude moci požádat o tamní sociální dávky za stejných podmínek jako místní občané.
Z hlediska účasti v jednotlivých typech pojištění platí, že ne ve všech členských státech mají osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost možnost účastnit se pojištění ve všech odvětvích, jak jsou zvyklí v České republice. Například se jedná o pojištění pro případ nezaměstnanosti, které v některých státech není, případně se týká pouze určitých odvětví samostatné výdělečné činnosti anebo je účast v něm založena na principu dobrovolnosti.
Jelikož zahájením výkonu samostatné výdělečné činnosti v jiném členském státě vzniká účast na pojištění v tomto státě, je zapotřebí informovat českou zdravotní pojišťovnu a Úřad práce, je-li od této instituce pobírána některá z dávek.
Pokud si podnikatel – mimo standardní účasti v systému státu, ve kterém pracuje – přeje být ještě navíc dobrovolně důchodově pojištěn v České republice, měl by za tímto účelem kontaktovat OSSZ v místě bydliště.
NahoruJak postupovat?
Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem zahájení podnikání (nebo i zaměstnání) do některého ze států, ve kterých se postupuje podle Nařízení, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy v členském státě začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Do té doby, než začne v členském státě podnikat, může v případě potřeby čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou, v této fázi s nárokem na nezbytnou zdravotní péči.
Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v jiném státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém podniká, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči (hrazené služby) z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení podnikání v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat podnikatelskou činnost v zemi s působností Nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.
Po ukončení samostatné výdělečné činnosti v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění.
NahoruNezaopatření rodinní příslušníci
Je-li občan ČR pojištěn z titulu výkonu výdělečné činnosti v některé z výše uvedených zemí (tedy mimo tzv. "třetí" země), jsou systémem země, ve které živitel pracuje, kryti i jeho nezaopatření rodinní příslušníci. Nezaopatřenost se posuzuje podle právních předpisů státu bydliště, v ČR tedy konkrétně podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Za nezaopatřeného rodinného příslušníka je považována například manželka, která nemá v ČR vlastní příjem z výdělečné činnosti, případně nepobírá určité dávky (nemocenské, dávky v nezaměstnanosti nebo důchod) a je tudíž odkázána na výdělečnou činnost svého manžela – živitele. Dále je za nezaopatřeného rodinného příslušníka považováno dítě, které:
-
vykonává povinnou školní docházku, nebo
-
se soustavně připravuje na výkon budoucího povolání, nebo
-
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nemoci nebo úrazu, nebo
-
je z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu neschopno výdělečné činnosti, nebo
-
je po skončení povinné školní docházky do věku 18-ti let vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které je poživatelem invalidního…
