Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí

Ing. Jan Koreček

 NahoruPrávní úprava

 NahoruVyhláška MZ

Pro výpočet daně z pozemků je nezbytný právní předpis, který každoročně přináší určité změny. Tímto předpisem je vyhláška MZ č. 294/2014 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. K 1. lednu 2024 byla tato vyhláška novelizována vyhláškou č. 351/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruOceňovací vyhláška

Dalším právním předpisem, který je nezbytný pro výpočet daně z pozemků u některých druhů pozemků, je vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška), k zákonu č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruKatastrální zákon

Jelikož ZDN zdaňuje nemovité věci, s výjimkou podzemních staveb se samostatným účelovým určením, je úzce spojen se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláškou č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruSpolečná ustanovení

Podle ust. § 12c ZDN je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Daňové přiznání se podává na zdaňovací období, tj. dopředu, a to ke stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Podle ustanovení § 13a odst. 1 ZDN je poplatník povinen podat daňové přiznání příslušnému správci do 31. ledna zdaňovacího období. V dalších zdaňovacích obdobích je povinností poplatníka podat nové daňové přiznání pouze v případě, že v průběhu roku dojde ke změnám vlastnických nebo jiných práv k nemovitým věcem, případně ke změnám dalších skutečností rozhodných pro stanovení daně. Takovými změnami jsou např. změna druhu pozemku v katastru nemovitostí, nástavba dalšího nadzemního podlaží, zahájení stavby rodinného domu, změna výměry pozemku atd.

 NahoruMístní příslušnost

Daňové přiznání se podává u místně příslušného správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Daň z nemovitých věcí je spravována 14 finančními úřady, které mají určitý počet územních pracovišť. Daňový subjekt má pro všechny nemovité věci, které se nacházejí na území jednoho kraje, pouze jeden daňový spis a spravuje ho jedno územní pracoviště příslušného finančního úřadu. Kontakt na finanční úřady a jeho územní pracoviště je dostupný na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/kontakty

 NahoruSpoluvlastnictví

Nemovitou věc ve spoluvlastnictví více osob může poplatník přiznat jako celek prostřednictvím společného zástupce, nebo společného zmocněnce, případně ve výši svého spoluvlastnického podílu. Podle ust. § 13a odst. 4 ZDN ten ze spoluvlastníků, který podá daňové přiznání jako první, se považuje za společného zástupce. U nemovité věci ve spoluvlastnictví více osob lze také podle ust. § 13a odst. 5 ZDN podat daňové přiznání s uvedením spoluvlastnického podílu na nemovité věci. Poplatník v takovém případě v daňovém přiznání spočítá daň za celou nemovitost, ale ve výpočtové části uvede svůj spoluvlastnický podíl a zaplatí daň pouze ve výši spoluvlastnického podílu. Podmínkou je, aby bylo podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci do 31. ledna zdaňovacího období, přičemž se nesmí jednat o pozemek ve zjednodušené evidenci. Jakmile jeden ze spoluvlastníků nemovité věci podá daňové přiznání a v něm uvede svůj spoluvlastnický podíl, správce daně bez předchozí výzvy ostatním spoluvlastníkům, kteří daňové přiznání nepodali, stanoví daň z moci úřední. Na spoluvlastníky, kteří měli v předchozím zdaňovacím období společného zmocněnce nebo zástupce, se podle ust. § 13a odst. 6 ZDN nevztahuje pokuta za opožděné tvrzení daně ani penále z doměřené daně.

 NahoruOpožděné daňové přiznání

Právní úprava pokuty je obecně upravena v ust. § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Dle výše uvedeného ustanovení poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pro daň z nemovitých věcí je ale speciální právní úprava pokuty, která je upravena v § 15a ZDN, dle kterého má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. Pokuta za opožděné tvrzení daně tedy poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká pouze v případech, kdy poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání vůbec nepodá (je mu stanovena daň z moci úřední), nebo jej podá až na základě výzvy k podání daňového přiznání zaslané správcem daně.