Daňové doklady - změny od 1. 4. 2019

2019.10.1

Daňové doklady – změny od 1. 4. 2019

Ing. Jiří Vychopeň

 NahoruZměny v § 27 a 28 ZDPH - Vystavování daňových dokladů

Do § 27 ZDPH byl doplněn nový odstavec 3, podle kterého vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Touto změnou bylo do tuzemských pravidel pro vystavování daňových dokladů doplněno nové pravidlo podle směrnice Rady (EU) 2017/2455, která nabyla účinností od 1. ledna 2019.

Poskytovatelům vybraných služeb registrovaným ve zvláštním režimu jednoho správního místa v rámci Evropské unie tato směrnice stanoví, že při vystavování daňových dokladů se musí nově řídit pravidly toho členského státu, ve kterém jsou pro poskytování služeb v uvedeném režimu registrováni, zatímco dosud se museli řídit pravidly každého členského státu, do kterého tyto služby poskytovali.

Nové ustanovení § 27 odst. 3 ZDPH nabylo účinnosti již od 27. 3. 2019 s tím, že podle přechodného ustanovení v čl. VI zákona č. 80/2019 Sb. jej lze použít i pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé od 1. ledna 2019 do 26. 3. 2019, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související.

Podle nového znění § 28 odst. 2 ZDPH je plátce povinen v případě uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) vystavit doklad o použití. Účelem této změny je sjednocení s ustanovením § 32 odst. 1 ZDPH, podle kterého vzniká plátci povinnost vystavit doklad o použití v těchto případech:

• při použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (např. při trvalém použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně),

• při poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (např. při poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně),

• při uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, kdy má podle § 72 odst. 6 ZDPH nárok na odpočet daně jen v částečné výši připadající na použití s nárokem na odpočet daně

• při dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví.

Od 1. 4. 2019 již nikoliv podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. e), které je od uvedeného data zrušeno, ale nově podle obecného ustanovení v § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH platí, že plátce je povinen vystavit daňový doklad (nejedná se výslovně o doklad o použití) i v těchto případech:

• při vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném nebo v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně,

• při vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném nebo v nehmotném majetku, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

Tato změna znamená rozšíření povinností plátce, který je tak nyní povinen ve stanovené lhůtě daňový doklad nejen vystavit, ale je též povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit nezbytné úsilí k tomu, aby byl daňový doklad doručen příjemci plnění. Podle důvodové zprávy k této změně je pod pojmem "vynaložení nezbytného úsilí k doručení daňového dokladu" nutno chápat stav, kdy plátce učiní nezbytné úkony k tomu, aby nejpozději v poslední den lhůty pro vystavení dokladu nastalo jeho odeslání (např. předání k doručení poskytovateli poštovních služeb, odeslání skrze datovou schránku či jiným způsobem ujednaným mezi poskytovatelem plnění a příjemcem plnění), přičemž tento den nutně nemusí být zároveň i fakticky dnem doručení daňového dokladu příjemci plnění. Znamená to, že daňový doklad nemusí nutně být ve lhůtě pro jeho vystavení doručen, ale musí být v této lhůtě plátcem prokazatelně učiněn nezbytný úkon k doručení daňového dokladu příjemci plnění (např. odeslání datovou schránkou, předání k doručení poskytovateli poštovních služeb nebo přepravci, jiný způsob doručení sjednaný s příjemcem plnění). Z judikatury Evropského soudního dvora (rozsudek C-588/10) vyplývá, že při posuzování splnění uvedené povinnosti plátce je třeba přihlížet i k přístupu na straně příjemce plnění.

 NahoruZměna v § 29 ZDPH - Náležitosti daňových dokladů

Od 1. 4. 2019 se nemění náležitosti daňových dokladů. Pouze v § 29 odst. 3 ZDPH je nově doplněno, že v případě přijetí úplaty před uskutečněním plnění nemusí daňový doklad obsahovat rozsah plnění, není-li při přijetí úplaty znám.

Od 1. 4. 2019 platí nová pravidla pro výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby. V § 37 ZDPH je nově definován výpočet daně bez zaokrouhlení na celé koruny. Podle písmene a) se při výpočtu daně "zdola" daň vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Podle písmene b) se při výpočtu daně "shora" daň vypočte jako rozdíl mezi:
1. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a

2. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.

Podle přechodného ustanovení v čl. VI zákona č. 80/2019 Sb. lze při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby postupovat až do 30. 9. 2019 ještě podle dřívějšího znění § 37 ZDPH.

Od 1. 4. 2019 platí nové znění § 36 odst. 5 ZDPH, podle kterého se do základu daně nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží a poskytnutí služby na celou korunu.

Od 1. 4. 2019 je v § 37a odst. 2 ZDPH stanoven způsob přepočtu cizí měny na českou měnu pro případy, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté v cizí měně před uskutečněním zdanitelného plnění. U kladného rozdílu mezi základem daně u uskutečněného zdanitelného plnění a základem daně z přijaté úplaty, se při uskutečnění zdanitelného plnění použije kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, zatímco u záporného rozdílu mezi základem daně u uskutečněného zdanitelného plnění a základem daně z přijaté úplaty, se při uskutečnění zdanitelného plnění použije kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu, který byl použit při přiznání daně z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění (do 31. 3. 2019 nebylo použití kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění v ZDPH výslovně upraveno).

 NahoruZměny v § 31b a 32 ZDPH - Zvláštní daňové doklady

Souhrnný daňový doklad

Od 1. 4. 2019 jsou v § 31b ZDPH stanovena nová pravidla pro vystavení souhrnného daňového dokladu.

Zatímco dosavadní právní úprava neumožňovala vystavení souhrnného daňového dokladu v případě, kdy plátce v jednom kalendářním měsíci uskutečnil pro jednu osobu pouze jedno zdanitelné plnění, na které v tomto kalendářním měsíci přijal platbu před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění (dosud bylo možné vystavit souhrnný daňový doklad pouze v případě uskutečnění více samostatných plnění pro stejnou osobu), nová právní úprava umožňuje plátcům vystavovat souhrnný daňový doklad v různých případech při uskutečnění jednoho nebo více zdanitelných plnění pro stejnou osobu včetně jedné nebo i více přijatých záloh v rámci jednoho kalendářního měsíce.

Podle nového znění § 31b odst. 1 ZDPH lze souhrnný daňový doklad vystavit za:

a) více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo

b) jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.

V § 31b odst. 4 ZDPH jsou nově upraveny povinné náležitosti souhrnného daňového dokladu, a to zvlášť pro každé samostatné zdanitelné plnění a zvlášť pro každou přijatou úplatu. Nově je mezi povinnými náležitostmi souhrnného daňového dokladu uveden i rozsah a předmět plnění (v případě přijatých úplat se rozsah plnění uvede, jen pokud je znám).

Možnost uvádět na souhrnném daňovém dokladu společné údaje pouze jednou se nově týká nejen všech uskutečněných zdanitelných plnění, ale i všech přijatých záloh.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy již podle nové právní úpravy nelze vystavovat souhrnné daňové doklady pro jiná než zdanitelná plnění (např. pro plnění osvobozená od daně nebo plnění s místem plnění mimo tuzemsko).

Doklad o použití

V § 32 odst. 2 ZDPH je nově stanoveno, že doklad o použití neobsahuje tyto údaje:

a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.

Tato změna se týká nejen případů, kdy zdanitelné plnění, u kterého vzniká povinnost vystavit doklad o použití, není plátcem uskutečňováno pro jinou osobu (např. při trvalém použití obchodního majetku plátcem pro jeho…