Ing. Martin Děrgel
Pro téma likvidace obchodní společnosti jsme jako vzorový výklad vybrali likvidaci společnosti s ručením omezeným. Zde uvádíme skutečně jen základní právní postupy, podrobnosti přináší navazující text Likvidace společnosti - účetní a daňové aspekty.
Pokud s. r. o. naplnila očekávání jejich členů (společníků) a tito už ji dále nechtějí provozovat, zájemce o koupi podílů nebo o fúzi neseženou, pak je logicky na pořadu dne její "smrt" neboli právní zánik. Tento cíl je ještě naléhavější, pokud se obchodní korporaci naopak dlouhodobě nedaří, nebo se její společníci nedokážou dohodnout atp. Dobrovolné zrušení s. r. o. je přitom obvykle pro společníky výhodnějším řešením patové situace, nežli hrozba všemožných sankcí od bezpočtu úřadů za neplnění jejich administrativních a dalších provozních povinností. Od zrušení – obvykle rozhodnutím společníků o ukončení činnosti s. r. o. – k právnímu zániku firmy výmazem z obchodního rejstříku, je ale zpravidla dlouhá a svízelná cesta právem, účetnictvím a daněmi.
Obdobně jako se na počátku existence každé s. r. o. z právního hlediska rozlišuje:
tak i na jejím konci se rozlišují dva právně významné okamžiky:
-
Zrušení
-
právním jednáním (zpravidla rozhodnutí valné hromady),
-
uplynutím doby, na kterou byla založena,
-
rozhodnutím orgánu veřejné moci (zpravidla soudu),
-
dosažením účelu, pro který byla založena,
-
dalšími zákonem stanovenými důvody, a
-
Zánik
Takže i když s. r. o. ukončí veškeré své aktivity a její společníci rozhodnou o jejím zrušení, stále existuje jako právní subjekt a musí proto i nadále plnit řadu administrativních úkonů vůči všemožným úřadům. Aby to pominulo a završení jejího "skonu" bylo dokonáno, musí dojít k právnímu zániku s. r. o. – tzv. výmazem z OR. Tuto poslední službu ovšem rejstříkový soud neprovede automaticky na žádost statutárního orgánu zrušené firmy, ale až na určité specifické výjimky musí nejprve dojít k vypořádání jejich majetkových a závazkových vztahů v souladu s právními předpisy. A právě této závěrečné etapě existence obchodní korporace se říká likvidace. Označení pochází z latinského "liquere“ = "stát se čistým“, což je výstižné přirovnání symbolizující, co je hlavním posláním tohoto procesu: dojít se ctí a s čistým štítem (míněno bez dluhů) k zániku firmy.
Likvidaci lze označit za svobodnější alternativu insolvenčního řízení, která je přípustná, jen budou-li pohledávky věřitelů plně uhrazeny. Předností likvidace je, že nejde o soudem vedené řízení, nýbrž uspořádání majetkových poměrů se děje pod taktovkou likvidátora, kterým může být třeba samotný společník dané firmy.
Likvidace s. r. o. předznamenává její zánik, což má logicky zásadní důsledky hlavně pro věřitele. Proto je právně regulována, kupodivu ale nikoli primárně v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění p.p. ("ZOK"), ale společně pro všechny právnické osoby obecnou úpravou § 168 až § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p.p. ("NOZ"). Účelem likvidace jsou tři tyto vzájemně provázané úkoly:
- vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu),
- vyrovnat dluhy věřitelům a
- naložit s čistým majetkovým zůstatkem z likvidace (s likvidačním zůstatkem).
Výjimky, kdy pro zánik s. r. o. není zapotřebí likvidace, jsou v praxi opravdu jen zcela výjimečné:
-
Celé jmění přechází na právního nástupce přeměnou (fúze, rozdělení), kdy zůstává zachována právní kontinuita a likvidace zanikající firmy by byla zcela proti smyslu její transformace do právního nástupce.
-
Po skončení konkursu splněním rozvrhového usnesení (tj. po zaplacení insolvenčním soudem přiznaných nároků konkursních věřitelů), nebo zrušením konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
Za třetí výjimku nevyžadující likvidaci a umožňující okamžitý zánik (výmaz) s. r. o., lze označit situaci, kdy likvidátora jmenoval soud nebo jiný orgán veřejné moci. Protože takovýto "cizí" likvidátor – tedy nikoli ten, kterého si ustanovili sami společníci likvidované firmy – může po zjištění faktické nemajetnosti likvidované s. r. o. ihned podat rejstříkovému soudu návrh na její výmaz z obchodního rejstříku a tedy zánik bez likvidace. Postačí, když k návrhu připojí prohlášení o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost i neúčinnost právních jednání firmy a že její majetek nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Tento zkrácený proces stanoví § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění p.p.
S. r. o. vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, což je v praxi obvykle den určený jejími společníky, nebo právní mocí rozhodnutí soudu. Kdo rozhodl o likvidaci, musí současně povolat likvidátora, který likvidaci povede, pročež nabývá působnosti statutárního orgánu a za řádný výkon funkce odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Jeho činnost může sledovat jen účel odpovídající povaze a cíli likvidace. Likvidátorem přitom může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu, od roku 2014 může jít také o právnickou osobu. Praktickou novinkou rovněž již od roku 2014 je odblokování patových situací, kdy společníci sice rozhodnou o zrušení firmy likvidací, ale nepovolají likvidátora. Pro tyto případy nyní stanoví § 189 odst. 2 NOZ, že nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu.
Takto významné skutečnosti – že firma byla zrušena s likvidací a jejího kormidla se ujal likvidátor – je samozřejmě nutné sdělit veřejnosti, hlavně věřitelům. Což je úkolem likvidátora a děje se povinným zápisem do obchodního rejstříku a uložením příslušného rozhodnutí o zrušení firmy do sbírky listin, která je jeho součástí. Pro zdůraznění blížícího se konce musí firma po dobu likvidace užívat…
