Návrh novely zákona o platebním styku a o omezení plateb v hotovosti

Vzhledem k tomu, že stávající úprava nepokrývá např. dary či půjčky, lze ji tak snadno obejít. Omezení plateb v hotovosti pouze na případy, kdy je platbou uhrazován závazek, nemá rozumné opodstatnění.

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, transponuje směrnici o platebních službách č. 2007/64/ES a směrnici o elektronických penězích č. 2009/110/ES a adaptuje právní řád na nařízení o přeshraničních platbách č. 924/2009.

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále také jen „zákon o omezení plateb v hotovosti“) byl přijímán jako jeden z nástrojů k boji proti tzv. šedé ekonomice a je často předmětem kritiky z toho důvodu, že nedostatečně plní cíle, které mu byly vytčeny. Problematická je povinnost provést platbu bezhotovostně, která se vztahuje pouze na případy, kdy je platbou uhrazován závazek, což podle převažujícího názoru vylučuje aplikaci zákona o omezení plateb v hotovosti v případě půjček, darování a dalších smluv reálné povahy, při nichž závazek vzniká teprve poskytnutím plnění; tento právní názor zaujal v jednom ze svých rozhodnutí i Nejvyšší správní soud.

Vzhledem k tomu, že stávající úprava nepokrývá např. dary či půjčky, lze ji tak snadno obejít. Omezení plateb v hotovosti pouze na případy, kdy je platbou uhrazován závazek, nemá rozumné…