Ing. Martin Veselý
1. Vymezení, právní úprava
2. Význam, metodika uplatnění
3. Typy odčitatelných položek
4. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje
Nahoru1. Vymezení, právní úprava
V současném, nepříliš jednotném, pojmosloví ZDP jsou užívány tři termíny s prakticky totožným obsahem:
-
položky odčitatelné od základu daně ("odčitatelné položky" podle § 34 ZDP),
-
položky snižující základ daně (§ 20 ZDP pro právnické osoby),
-
nezdanitelné části základu daně FO; ty se týkají jen fyzických osob a řadíme sem penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, úroky z hypotečních úvěrů nebo úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
V praxi se uvedené kategorie obvykle nerozlišují, neboť dopad na základ daně je prakticky stejný. V tomto článku nicméně vycházíme z formálního členění zákona, a budeme se tedy zabývat pouze kategorií nazvanou odčitatelné položky, upravenou v § 34 a násl. ZDP.
NahoruPrávní úprava
-
ZDP – §§ 34 až 34h, § 23 odst. 3 písm. a) body 8. a 16. ZDP
-
zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje
-
výkladový pokyn D-288
Nahoru2. Význam, metodika uplatnění
Význam
Smyslem zavádění odpočtů od základu daně je daňová podpora určitých společensky žádoucích výdajů. I zde jde o shodný princip jako u nezdanitelných částí základu daně.
Na rozdíl od daňových nákladů jsou odčitatelné položky jakýmsi bonusem, odpočtem nad rámec běžných nákladů. Úprava probíhá až při výpočtu základu daně, resp. v rámci sestavení daňového přiznání. Může se dokonce stát, že jeden určitý výdaj sníží základ daně dvakrát – jednou v podobě uznaného nákladu a podruhé jako odčitatelná položka od základu daně.
Rozdíl oproti slevám na dani
Pro ilustraci si uveďme rozdíl oproti slevám na dani. V porovnání s tímto nástrojem je vliv odčitatelných položek zřetelně nižší. Zatímco slevy na dani představují v plné míře snížení vlastní daňové povinnosti, u odčitatelných položek lze daňovou úsporu vyčíslit jako součin jejich výše a sazby daně.
Daňově relevantní odpočet 500 000 Kč při sazbě daně 21 % přinese právnické osobě daňovou úsporu 105 000 Kč, na rozdíl od stejně vysoké slevy na dani, která přináší úsporu ve výši celých 500 000 Kč.
Nahoru
Pro uplatnění odčitatelné položky musí poplatník dodržet stanovené podmínky. V případě jejich následného nedodržení může nastat povinnost zvýšení základu daně, a to:
-
u odčitatelné položky pro veřejně prospěšné poplatníky – viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 8. ZDP,
-
u podpory odborného vzdělávání a výzkumu a vývoje – viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. ZDP.
Nahoru3. Typy odčitatelných položek
Mezi "klasické" odčitatelné položky podle § 34 ZDP patří:
Na závěr této části uvádíme poznámky k § 20 ZDP, k darům a veřejně prospěšným společnostem, které mají k dispozici specifickou odčitatelnou položku.
NahoruDaňová ztráta
Od základu daně je možné odečíst daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou v pěti předcházejících, resp. ve dvou následujících zdaňovacích obdobích. Pravidla pro uplatňování daňové ztráty jsou prakticky shodná pro právnické i fyzické osoby. Bližší informace naleznete v článku Daňová ztráta. Smyslem odpočtu daňové ztráty je udržení daňové spravedlnosti, kdy daňový poplatník kompenzuje kladný základ daně s daňovou ztrátou vykázanou v jiných zdaňovacích obdobích.
U fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst pouze od úhrnu dílčích daňových základů podle §§ 7 až 10 ZDP, nelze tedy snížit základ daně z příjmů ze závislé činnosti.
NahoruOdpočet na podporu odborného vzdělávání
Odborné vzdělávání je podpořeno další formou daňového odpočtu, kterým je odpočet na podporu odborného vzdělávání žáků či studentů v rámci praktického vyučování ve středním vzdělávání, odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání nebo části akreditovaného studijního programu vysoké školy uskutečňované na příslušném pracovišti. Podrobněji se tomuto odpočtu věnujeme v samostatném článku Odčitatelná položka - vzdělávání.
Veřejně prospěšní poplatníci
Specifický odpočet mohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci. Odpočet se netýká obcí, krajů, profesních komor, hospodářských komor a asociací hájících podnikatelské zájmy svých členů; blokace se nevztahuje na organizace zaměstnavatelů.
Ustanovení § 20 odst. 7 ZDP umožňuje oprávněným veřejně prospěšným poplatníkům snížit základ daně až o 30 %, a pokud 30 % činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst až 300 000 Kč. Horní limit odpočtu je dán základem daně a absolutním limitem je částka 1 000 000 Kč.
Podmínkou uplatnění odpočtu je, že prostředky získané touto daňovou úsporou budou v následujícím zdaňovacím období použity ke krytí výdajů na nepodnikatelské činnosti.
Vyšší odpočet je umožněn veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Absolutní limit činí 3 000 000 Kč, a pokud 30 % činí méně než 1 000 000 Kč, mohou si odečíst 1 000 000 Kč. Také zde je podmínkou odpočtu použití prostředků získaných úsporou ke krytí výdajů na vzdělávání, vědecké, vývojové nebo umělecké činnosti v následujícím zdaňovacím období.
Nahoru4. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje
Poměrně atraktivní titul odpočtu je zaměřen na výzkum a vývoj, tedy obecně na inovativní činnosti. To s sebou ovšem nese nutnost splnit celou řadu zákonných podmínek (§§ 34a až 34e ZDP).
Výzkum a vývoj má čtyři základní formy, které jsou definovány zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací:
1. Základní výzkum – teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi.
2. Aplikovaný výzkum – teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
3. Experimentální vývoj – získávání, spojování, formování a používání…
