2019.1500.1
Ohlédnutí za dubnovou novelou zákona o DPH
Ing. Jana Kolářová
Poslední větší novelizace zákona o DPH zákonem č. 80/2019 Sb. účinná od 1. 4. 2019 přinesla řadu změn. V tomto článku se vracíme pouze k vybraným novinkám, jejichž dopady popisujeme na příkladech.
Zaokrouhlování daně
Zaokrouhlování v DPH je zdánlivě o malých částkách, zejména u plátců s velkým počtem transakcí však vyžaduje systematické nastavení. Nejprve k tomu, co zákon o DPH upravuje.
Podle § 37 ZDPH platného do 31. 3. 2019 bylo možné výši daně zaokrouhlovat matematicky na celé koruny bez ohledu na to, zda šlo o platbu hotovostní či bezhotovostní. Po novele zákonem č. 80/2019 Sb. již § 37 ZDPH se zaokrouhlením samotné daně nepočítá. Podle přechodného ustanovení čl. VI bod 3 novely č. 80/2019 Sb. lze při výpočtu daně postupovat podle úpravy platné před novelizací ještě 6 měsíců. Ze samotného textu však neplyne jednoznačně, zda lze přechodné 6měsíční období využít výhradně na změnu metodu u výpočtu daně tzv. shora (viz dále), nebo na celou úpravu § 37 ZDPH. Zákon i důvodová zpráva akcentují výpočet daně, popř. změnu způsobu výpočtu daně. Bezrizikový přístup proto je, aby výše DPH již nebyla zaokrouhlována od 1. 4. 2019. Zároveň však důvodová zpráva ohledně odkladu účinnosti uvádí, že se to umožňuje z důvodu poskytnutí časového prostoru na změnu informačních systémů. Tento argument může být využitelný i pro samotné přenastavení zaokrouhlování daně s tím, že změny v nastavení budou provedeny zároveň (změna způsobu výpočtu daně shora a upuštění od zaokrouhlování daně). Se zaokrouhlováním výše daně se tedy zřejmě bude možné setkat do konce září 2019.
Výpočet daně shora
Výpočet daně tzv. shora podle § 37 odst. 2 ZDPH ve znění platném do 31. 3. 2019 obsahoval zaokrouhlení spočívající v tom, že byl koeficient zaokrouhlen na čtyři desetinná místa (0,1736 ... 0,1304 ... 0,0909), což mělo vliv i na výpočet daně. Podle dosavadního znění zákona lze postupovat ještě 6 měsíců po účinnosti novely zákonem č. 80/2019 Sb., tj. do konce září 2019.
Po novelizaci zákonem č. 80/2019 Sb. se daň shora vypočte jako rozdíl mezi:
- částkou odpovídající výši úplaty včetně daně (bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti) a
- částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 ... 1,15 .... 1,10.
Výpočet daně tzv. zdola zůstává stejný jako před novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. (základ daně bez daně krát sazba daně v procentech).
Bylo sjednáno poskytnutí služby svozu komunálního odpadu za cenu 5 650 Kč měsíčně. Jde o celkovou cenu, tedy vč. DPH. Poskytovatel na daňovém dokladu uvede:
Do konce září 2019 lze postupovat postaru, což znamená:
- -> Výpočet s pomocí koeficientu zaokrouhleného na 4 desetinná místa (v případě sazby 15 % jde o koeficient 0,1304).
Pronajímatel požaduje měsíčně od nájemce zálohu 1 000 Kč vč. DPH na plnění související s nájmem. Ze smlouvy vyplývá, že částka je rozdělena následovně: 500 Kč elektřina a 500 Kč na dodání tepla a chladu:
Zaokrouhlení platby v hotovosti
Pokud jde o zaokrouhlení celé částky při platbě v hotovosti, tuto otázku zákon o DPH před novelou č. 80/2019 Sb. nijak výslovně neřešil. Rozdíl mezi celkovou částkou vč. daně a skutečnou platbou však tvořil úplatu za plnění, tudíž měl být zahrnován do základu daně.
Novela č. 80/2019 Sb. s účinností od 1. 4. 2019 přinesla jinou úpravu. Rozdíl mezi celkovou částkou vč. daně a skutečnou platbou v hotovosti nepovažuje podle § 36 odst. 5 ZDPH za součást základu daně.
Plátce prodává pečivo. Jedna houska stojí 3,90 Kč vč. DPH. Inkasuje v hotovosti 4,00 Kč. Základ daně a DPH u housek stanoví následovně. Z prodeje 1 housky v hotovosti odvede DPH 0,51 Kč. Zbylá část 3,39 Kč je základ daně. Částku 0,10 Kč dává mimo předmět DPH.
Tento postup je v pořádku, s účinností od 1. 4. 2019 se rozdíl při platbě v hotovosti nezahrnuje do základu daně.
Zaokrouhlení jiné
V praxi je velice časté, že přímo na fakturách je uvedeno zaokrouhlení jiné. Například vyjde základ daně v haléřích a plátce se rozhodne ho zaokrouhlit, popř. zaokrouhlí celou platbu, i když nebude hrazeno v hotovosti. Tyto rozdíly mají mít vliv na základ daně, tedy se do něj mají zahrnovat. De facto jde o "úpravu" před konečným stanovením ceny. Po tomto zaokrouhlení dodavatel požaduje vyšší, popř. nižší úplatu. Řada plátců bere tyto rozdíly jako částky mimo předmět DPH. Přestože tento postup není v souladu se zákonem o DPH, s ohledem na nízké částky se tomu v praxi zpravidla nevěnuje moc velká pozornost.
Opravy základu daně u dodavatele
Novela č. 80/2019 Sb. s účinností od 1. 4. 2019 upravila podmínky pro opravu základu daně podle § 42 ZDPH. Nejběžnější opravy základu daně, tj. jeho snížení po DUZP, jsou podle nového znění § 42 odst. 3 ZDPH považovány za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně. Tento den je zároveň novou náležitostí opravných daňových dokladů podle § 45 ZDPH.
Plátci vzniká při opravě základu daně povinnost vystavit opravný daňový doklad, pokud měl podle § 28 ZDPH povinnost vystavit daňový doklad na původní plnění, nebo tuto povinnost neměl, ale daňový doklad vystavil a odběratel je mu dostatečně znám.
Plátce je povinen vynaložit (v případě potřeby i opakovaně) úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů.
V daňovém přiznání dodavatele se oprava základu daně uvede za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění (§ 42 odst. 6 ZDPH). To je změna oproti předchozí úpravě, kdy dodavatel snížení základu daně mohl uvést nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém odběratel obdržel opravný daňový doklad.
Dodavatel chladicí techniky dodá chladicí zařízení s DUZP 30. 4. 2019.
Dne 30. 5. 2019 je ukončeno reklamační řízení a dohodnuta sleva z ceny 50 000 Kč.
Dne 31. 5. 2019 je vystaven opravný daňový doklad. Den vystavení není náležitostí opravného daňového dokladu podle § 45 ZDPH.
Opravný daňový doklad je dodavatelem odeslán:
a) 31. 5. 2019
b) 1. 6. 2019
Dodavatel uvede na opravný daňový doklad nově den skutečností rozhodných pro provedení opravy základu daně, tj. 30. 5. 2019. Tento den uvede se jako "DPPD" (= den povinnosti přiznat daň) v kontrolním hlášení.
Dodavatel chladicí techniky opraví základ daně a DPH vyplývající z dohody o slevě v přiznání:
Ad a) za květen
Ad b) za červen
Oprava odpočtu u odběratele
Odběratel má snížit dříve uplatněný nárok na odpočet za období, ve kterém se dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu (§ 74 odst. 4 ZDPH). Toto ustanovení je potřeba mít neustále na paměti.
Navazujeme na předchozí příklad, nyní jsme však na straně odběratele.
Odběratel obdrží opravný daňový doklad, na kterém je uveden den skutečností rozhodných pro provedení opravy základu daně, tj. 30. 5. 2019:
a) 31. 5. 2019
b) 2. 6. 2019
Přestože v situaci b) obdrží opravný daňový doklad až v červnu, bez rizika a správné je snížení dříve uplatněného nároku na odpočet v přiznání za květen 2019 v obou případech.
Před novelou zákonem č. 80/2019 Sb., tj. do 31. 3. 2019, by oprava základu daně na straně dodavatele mohla být provedena v přiznání:
Ad a) za květen
Ad b) za červen
Povinnosti odběratele byly obdobné před novelou, jako jsou i po 1. 4. 2019.
Služby přímo související s nájmem
Za služby přímo související s nájmem se rozumí služby, které jsou samostatné a nejsou součástí kalkulace nájemného, např. služby úklidu, recepce, ostrahy, marketing obchodního centra. Jejich vyúčtování pronajímatelem nájemci zpravidla následuje s určitým odstupem po jejich uskutečnění třetí osobou pronajímateli.
Do 31. 3. 2019 neměly tyto služby žádné speciální ustanovení, použilo se obecné ustanovení, podle něhož je dnem uskutečnění den poskytnutí plnění nebo den vystavení daňového dokladu.
Od 1. 4. 2019 je podle § 21 odst. 4 písm. c) ZDPH den uskutečnění zdanitelného plnění u služeb přímo souvisejících s nájmem nemovité věci výslovně definován jako den zjištění skutečné výše částky za službu, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata. To se nevztahuje na služby typu dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby apod.
Pronajímatel nakupuje služby ostrahy objektu od externího dodavatele. Ten fakturuje měsíčně, DUZP je vždy poslední…
