Zaměstnanec je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti, který má povinnost platit daň ze všech svých zdanitelných
příjmů. Plátcem daně je zaměstnavatel, který je povinen pod vlastní majetkovou
odpovědností srazit a odvést z příjmů zaměstnance zálohu na daň správci
daně.
Dani z příjmů ze závislé činnosti však podléhá mimo
sjednanou mzdu i celá řada jiných peněžních i nepeněžních plnění poskytovaných
zaměstnanci zaměstnavatelem. Novela ZDP účinná od 1. 1. 2007 přinesla
systémové změny v oblasti zdaňování plnění zaměstnavatele vynaloženého na
pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku
zaměstnanců. Obecně lze uvést, že má-li být určitý náklad zaměstnavatele od r.
2007 vynaložený na péči o zaměstnance daňově účinný, měl by být u zaměstnance
řádně zdaněn jako mzda a zaplaceno z něho pojistné. Je-li však určité plnění
hrazeno zaměstnavatelem z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na
vrub daňově neúčinných nákladů, může být tento příjem osvobozen od daně z
příjmů a pak také nepodléhá pojistnému. V mnohých případech tedy záleží na
rozhodnutí zaměstnavatele, jaký systém zvolí. Tímto postupem tak může docházet
k daňovému zvýhodnění pouze některých zaměstnanců.
Uvedený daňový režim se neuplatňuje plošně a je nutné
sledovat omezení, která v některých případech zákon o daních z příjmů stanoví.
Mzdová účetní tedy musí úzce spolupracovat s ekonomem, neboť na správné zdanění
má v mnohých případech vliv, z jakého zdroje se plnění zaměstnanci
financuje.
Nový systém zdaňování zaměstnaneckých výhod byl v roce
2007 v mnohých firmách zohledněn při tvorbě vnitřních předpisů a při sjednávání
plnění ve prospěch zaměstnanců v pracovních, manažerských i jiných smlouvách.
Daňová reforma však v rámci novely zákona o daních z příjmů přinese
některé změny i v této oblasti. Od roku 2008 bude daňová uznatelnost
některých plnění zaměstnanci, které nemají charakter mzdy, spojena se zdaněním
a zpojistněním tohoto plnění na straně zaměstnance, což vyžaduje také odvod
pojistného na straně zaměstnavatele ve výši 35 % příslušného plnění. Vzhledem k
rozšíření základu daně zaměstnance o sociální a zdravotní pojistné placené
zaměstnancem i zaměstnavatelem (tzv. superhrubá mzda) je pravděpodobné, že
zaměstnavatelé od 1. 1. 2008 v některých případech poskytování zaměstnaneckých
benefitů přehodnotí.
Vzhledem k tomu, že tato problematika je předmětem celé
řady dotazů mzdových účetních a personalistů, zaměříme se nejčastěji na
dotazované případy. Pro Vaši kontrolu a přehled uvedu právní úpravu platnou v
současné době a pro porovnání také některé změny, které by měly nastat od 1.
ledna 2008. Změny, které nastanou po daňové reformě, jsou uvedeny vždy v závěru
popisované problematiky.
NahoruPlatná právní úprava
Z hlediska zaměstnavatele zákon o daních z příjmů
omezuje daňovou uznatelnost předmětného plnění do limitu ve výši 3 % z úhrnu
vyměřovacích základů zaměstnance za celý rok. Náklady nad tento limit nelze
daňově uplatnit jako sjednaný zaměstnanecký benefit, neboť je nutno respektovat
ust.
§ 25 odst. 1 písm. j) zákona o
daních z příjmů.
Do 31. 12. 2007 bude u zaměstnance od daně z
příjmů osvobozen příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance, pokud částka
příspěvku nepřekročí 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Nadlimitní plnění podléhá zdanění daní ze závislé činnosti. Tento limit musí
být počítán samostatně za každého zaměstnance a za každý kalendářní měsíc.
Od ledna 2007 se při stanovení vyměřovacího základu pro
výpočet pojistného nově vychází z celkového zdanitelného příjmu zaměstnance,
který ale v tomto případě nelze přesně stanovit, protože není známa případná
zdanitelná část příspěvku.
Na internetových stránkách Ministerstva financí ČR je
možné vyhledat informaci jak postupovat do doby, než bude konkrétní postup
vyřešen novelou zákona o daních z příjmů. Od roku 2007 podle stanoviska MF
zaměstnavatel postupuje následujícím způsobem: Zaměstnavatel vypočte 5 % z
fiktivního vyměřovacího základu zaměstnance, do něhož ještě nebude započtena
případná zdanitelná část příspěvku zaměstnavatele.
Příklad č. 1
Zdanitelná mzda zaměstnance činí 10 000 Kč, příspěvek
zaměstnavatele 800 Kč. Zjištění části příspěvku, která je osvobozena od daně z
příjmů z tzv. fiktivního základu daně: 5 % z částky 10 000 Kč = 500 Kč. Dani z
příjmu zaměstnance bude podléhat částka ve výši 300 Kč (800 - 500).
Výpočet skutečného vyměřovacího základu pro pojistné: 10 000 + 300
= 10 300 Kč.
Příklad č. 2
Společnost poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na penzijní
připojištění ve výši 400 Kč měsíčně. V následujících příkladech budeme
porovnávat příspěvek s vyměřovacími základy zaměstnanců za konkrétní kalendářní
měsíc.
Zaměstnanec společnosti NOVA, s. r. o., pan Nový měl za sledovaný
kalendářní měsíc v roce 2007 hrubou mzdu ve výši 20 000 Kč. Limit pro
osvobození příspěvku na penzijní připojištění činí 1 000 Kč (5 % z částky 20
000). Příspěvek zaměstnavatele ve výši 400 Kč je u pana Nového za sledované
období v plné výši osvobozen od daně ze závislé činnosti.
Jiný zaměstnanec společnosti NOVA, s. r. o., pan Malík byl nemocen
a po část měsíce v roce 2007 pobíral nemocenské dávky. Hrubá mzda činí 5 000
Kč. Limit pro daňové osvobození příspěvku na penzijní připojištění činí 250 Kč
(5 % z částky 5 000). Rozdíl mezi poskytnutým příspěvkem a limitem ve výši 150
(400 - 250) je plněním, které podléhá dani ze závislé činnosti a současně
vstupuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální
pojištění.
Druh plnění
zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance | Daňově účinný
náklad | Zdanitelný příjem
zaměst. |
Penzijní připojištění
poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci do stanoveného limitu | ANO Do výše 3 % vyměř.
základu pro pojistné na soc. zabez. -
§ 24 odst. 2 písm. zj) | NE Do výše 5 % vyměř.
základu pro pojistné na soc. zabez. -
§ 6 odst. 9 písm. s) |
Penzijní připojištění
poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nad stanovený limit | NE § 25 odst. 1 písm. j) | ANO § 6 odst. 9 písm.
s) |
NahoruPlatná právní úprava
Zaměstnavatel může daňově uplatnit pojistné, které
hradí za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění, maximálně však v úhrnu
za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho
část. Nadlimitní plnění nelze zaměstnavatelem daňově uplatnit ani v případě
sjednaného benefitu, neboť tomu brání ust.
§ 25 odst. 1 písm. j) zákona o
daních z příjmů.
Příjem plynoucí zaměstnanci z titulu pojistného na
soukromé životní pojištění, které za něj hradí zaměstnavatel pojišťovně, je od
daně z příjmů osvobozen, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v ust.
§ 6 odst. 9 písm. u)
zákona o daních z příjmů. Jednou z těchto podmínek je stanovení maximální
částky od daně osvobozeného pojistného placené zaměstnavatelem ve výši 12 000
Kč ročně. Pokud dojde k překročení této hranice, zahrne zaměstnavatel
příslušnou částku do základu daně pro výpočet záloh na daň ze závislé činnosti
v měsíci, kdy se tak stane poprvé. Dostává-li zaměstnanec příspěvek od více
zaměstnavatelů (postupně nebo souběžně), posuzuje se hranice 12 000 Kč pro
každého zaměstnavatele samostatně.
Příklad č. 3
Zaměstnanec společnosti BETA, s. r. o., pan Nový má uzavřenou
smlouvu na soukromé životní pojištění, ve které se zavázal uhradit roční
pojistné 30 000 Kč. Zaměstnavatel se zavázal, že panu Novotnému poskytne
příspěvek na životní pojištění ve výši max. 14 400 Kč ročně, a to v
pravidelných měsíčních splátkách 1 200 korun. V případě pana Nového byly
splněny všechny zákonem stanovené podmínky. V období od ledna do října 2007,
kdy příspěvek nepřekročil stanovený limit, se jedná o příjem od daně z příjmů
osvobozený. Od listopadu do prosince (kdy příspěvek překročil limitující částku
12 000 Kč ročně) podléhá toto plnění dani z příjmů ze závislé činnosti.
Druh plnění
zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance | Daňově účinný
náklad | Zdanitelný příjem
zaměst. |
Životní pojištění hrazené za
zaměstnance na jeho životní pojištění do stanoveného limitu | ANO Do výše 8 000 Kč -
§ 24 odst. 2 písm. zo) | NE Do výše 12 000 Kč -
ročně
§ 6 odst. 9 písm.
u) |
Životní pojištění hrazené za
zaměstnance na jeho životní pojištění nad stanovený limit | NE § 25 odst. 1 písm. j) | ANO § 6 odst. 9 písm. u) |
NahoruLimit pro osvobození příjmů z hlediska zaměstnance
Podpora státu ve formě osvobození příspěvku
zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na
soukromé životní pojištění, které hradí zaměstnavatel zaměstnancům na jejich
účet u penzijního fondu a na jejich soukromé životní pojištění, zůstane
zachována. Pro oba produkty však bude stanoven úhrnný limit pro osvobození od
daně ze závislé činnosti ve výši 24 000 Kč. Touto úpravou by měla být umožněna
větší volnost v rozhodování zaměstnavatele i zaměstnance, který produkt
spoření na stáří zvolí. Stejně jako v období do 31. 12. 2007 budou i od 1. 1.
2008 nadlimitní příspěvky podléhat zdanění a zpojistnění.
Nově bude také přímo v zákoně stanovena podmínka, že
smlouva musí být zaměstnancem jako pojistníkem uzavřena s pojišťovnou, která je
oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zvláštního
právního přepisu nebo s jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu
Evropské unie nebo Evropského prostoru. Pro větší jistotu ekonomických
pracovníků uvádím internetovou adresu, na které lze vyhledat potřebné informace
o tom, které pojišťovny ze zemí EU jsou oprávněny k pojišťovací činnosti na
území ČR:
www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/pojišťovny/index.html
Podmínky daňového uplatnění předmětného plnění
zaměstnavatelem
Předmětná plnění budou u zaměstnavatele v plné výši
daňově účinná, ale pouze za podmínky jejich ujednání v kolektivní smlouvě,
vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě.
NahoruPlatná právní úprava
Doprava zajišťovaná zaměstnavatelem vozidly zaměstnavatele
nebo zaměstnavatelem pronajatými vozidly pro přepravu deseti a více
osob
Žádný právní předpis nenařizuje zaměstnavateli
povinnost uhradit svým zaměstnancům náhrady spojené s cestou do zaměstnání.
Toto plnění však lze poskytnout dobrovolně a počínaje zdaňovacím obdobím roku
2006 lze v souladu s ustanovením
§ 24 odst. 2 písm. zg) zákona o
daních z příjmů daňově uplatnit výdaje na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a
ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými
dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Pro
uvedené účely se za dopravní prostředky považují motorová vozidla pro přepravu
deseti a více osob.
Pokud tedy budou splněny uvedené podmínky, může
zaměstnavatel do daňových nákladů uplatnit související výdaje. Z hlediska
zaměstnance je však toto plnění nutné zdanit daní ze závislé činnosti, a to ve
výši ceny obvyklé (např. v hodnotě jízdenky autobusu). V případě částečné
úhrady zaměstnance, která je nižší, než činí cena obvyklá, tvoří zdanitelný
příjem zaměstnance rozdíl mezi cenou obvyklou a úhradou.
Příklad č. 4
Společnost SANOX, s. r. o., zajistila patnácti svým
zaměstnancům přepravu do práce autobusem a za sledovaný kalendářní měsíc
přepravci uhradila 30 000 Kč. Obvyklá cena jízdenky při cestě do stejného místa
a zpět činí 35 Kč. Zaměstnanci uskutečnili v kalendářním měsíci celkem 20 cest
do práce a zpět.
Výpočet nepeněžního příjmu jednoho zaměstnance: 20 x 35 = 700
Kč
Příklad č. 5
Zadání je obdobné jako v předchozím příkladu ovšem s tou
výjimkou, že se zaměstnanci na ceně jízdného částečně podílejí. Obvyklá cena
jízdenky při cestě do stejného místa a zpět činí 35 Kč. Zaměstnanec hradil
svému zaměstnavateli za cestu do práce zpět 10 Kč.
Zdanitelný příjem zaměstnance za dvacet jízd v měsíci činí
rozdíl mezi cenou obvyklou a úhradou. Výpočet nepeněžního příjmu: (35 - 10) x
20 = 500 Kč.
Na výši nepeněžního příjmu zaměstnance nemá vliv výše úhrady,
kterou zaměstnavatel provede smluvnímu přepravci.
Doprava do zaměstnání a zpět osobním automobilem
V souladu s ustanovením
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona
o daních z příjmů může zaměstnavatel zaměstnanci uhradit a daňově uplatnit
náklady na dojíždění do práce a zpět např. taxíkem nebo osobním vozidlem. Z
hlediska zaměstnance se však bude jednat o zdanitelný příjem. Vzhledem ke
skutečnosti, že tento příjem bude zúčtován na konkrétního zaměstnance, vstoupí
také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální
pojištění.
Stejným způsobem bude zdaněno plnění v případě, že
se zaměstnavatel zaváže poskytnout zaměstnanci benefit ve formě peněžního
příspěvku na dopravu do zaměstnání a zpět.
Příklad č. 6
Zaměstnavatel se v manažerské smlouvě zavázal, že uhradí
přepravu zaměstnance do práce a zpět taxikem. Zaměstnanec byl v konkrétním
měsíci přepraven do práce a zpět celkem 15x. Úhrada zaměstnavatele ze jednu
cestu taxíkem činila 200 Kč.
U zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad a pro
zaměstnance o zdanitelný příjem, který vstupuje do vyměřovacího základu pro
odvod pojistného.
Příklad č. 7
Zaměstnavatel se v kolektivní smlouvě zavázal k poskytnutí
měsíčního příspěvku na dopravu do práce ve výši 400 Kč zaměstnancům, kteří
dojíždějí do zaměstnání více než 20 kilometrů. Z hlediska zaměstnavatele se
jedná o daňově účinný náklad a pro zaměstnance o zdanitelný příjem, který také
podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění.
Cestovní náhrady na cestu do zaměstnání a zpět
Cestu do práce nelze posoudit jako pracovní cestu,
při které zaměstnanci náleží cestovní náhrady podle zákoníku práce. Zákoník
práce však dovoluje poskytnout zaměstnanci dobrovolné plnění ve formě
cestovních náhrad sjednaných při přijetí do zaměstnání. Možnost poskytnout tyto
náhrady je dána v podnikatelské i v nepodnikatelské sféře. Zákoník práce
stanoví, že tuto náhradu lze poskytnout zaměstnanci do doby, než zaměstnanec
nebo člen jeho rodiny získají v obci místa výkonu práce přiměřený byt, nejdéle
však 4 roky. Toto plnění není předmětem daně ze závislé činnosti a
zaměstnavatel jej může daňově uplatnit.
Příklad č. 8
Společnost Nova, s. r. o., měla zájem o odborníka v oboru
metalurgie pana Holíka, který však bydlel 35 km od sídla firmy. Vedení
společnosti Nova poskytlo panu Holíkovi výhodné platové podmínky a současně s
ním v rámci přijímacího řízení sjednalo poskytování náhrad za jízdní výdaje ve
výši 3 Kč za každý kilometr ujetý při cestě z místa bydliště do místa výkonu
práce po dobu jednoho roku od uzavření pracovního poměru. Poskytování ostatních
cestovních náhrad (stravné, vedlejší výdaje apod.) sjednáno nebylo. Postup
zaměstnavatele je v souladu se zákoníkem práce, neboť toto dobrovolné plnění
nemusí být poskytováno v plném rozsahu stanoveném zákoníkem práce, a to ani z
hlediska jednotlivých druhů náhrad, ani jejich výše.
Druh plnění
zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance | Daňově účinný
náklad | Zdanitelný příjem
zaměst. |
Doprava zajišťovaná
zaměstnavatelem vozidly zaměstnavatele nebo zaměstnavatelem pronajatými vozidly
pro přepravu deseti a více osob, splněny podmínky
§ 24 odst. 2 písm. zg) | ANO § 24 odst. 2 písm. zg) | ANO § 6 odst. 3 +
§ 6 odst. 1 písm.
d) ve výši obvyklé ceny |
Doprava zaměstnanců
zajišťovaná zaměstnavatelem při nesplnění podmínek
§ 24 odst. 2 písm. zg) | NE | ANO § 6 odst. 3 +
§ 6 odst. 1 písm.
d) ve výši obvyklé ceny |
Doprava do zaměstnání
taxíkem jako sjednaný benefit | ANO § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 | ANO § 6 odst. 1 písm. d) +
§ 6 odst. 3 |
Cestovní náhrady do limitu
stanoveného zákoníkem práce | ANO § 24 odst. 2 písm. zh) | NE § 6 odst. 7 písm.
a) |
Cestovní náhrady nad limit,
např. úhrada náhrad spojených s cestou zaměstnance do práce | ANO § 24 odst. 2 písm. zh) | ANO § 6 odst. 1 písm. d) +
odst. 3 |
NahoruSvoz zaměstnanců do práce
V případě, že toto plnění zaměstnavatel stanoví ve
vnitřním předpisu, případně sjedná v kolektivní, v pracovní nebo jiné smlouvě,
bude možné od 1. ledna 2008 v plné výši daňově zvýhodnit náklady na svoz
zaměstnanců do práce.
Jízdní výdaje, které mají charakter cestovních
náhrad
Od 1. 1. 2008 zůstanou daňově účinná ta plnění
zaměstnavatele, která mají charakter cestovních náhrad dle zákoníku práce. Z
hlediska zaměstnance budou cestovní náhrady nadále příjmem, který není
předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.
NahoruPlatná právní úprava
Jedním z nejoblíbenějších benefitů v posledních letech
je poskytování firemního vozidla bezplatně zaměstnanci k používání pro služební
i soukromé účely. V tomto případě je nutné, aby zaměstnavatel postupoval podle
ustanovení
§ 6 odst. 6 zákona o daních z
příjmů a zdanitelný příjem zaměstnance každý měsíc zvýšil o 1 % vstupní ceny
předmětného vozidla. Je-li částka, která se považuje za příjem zaměstnance
za každý i započatý měsíc, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem
zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Může také nastat případ, že zaměstnavatel
poskytne zaměstnanci v průběhu kalendářního měsíce k bezplatnému používaní pro
soukromé i služební účely postupně za sebou více vozidel. V tomto případě se za
příjem zaměstnance považuje částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny
motorového vozidla. Pokud měl zaměstnanec v průběhu jednoho měsíci k dispozici
současně více vozidel, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši úhrnu 1
% ze všech vstupních cen motorových vozidel využívaných zaměstnancem ke
služebním i k soukromým účelům.
Zaměstnavatel vychází ze skutečné ceny služebního
vozidla včetně DPH. Na daňový režim podle ust.
§ 6 odst. 6 zákona o daních z
příjmů nemá vliv zavedení limitu maximální vstupní ceny tzv. luxusních
automobilů (1 500 000 korun), která se týká pouze odpisování a uplatňování
nájemného u finančního leasingu.
Vstupní cena, jejíž součástí je i DPH, se v průběhu
nemění. Tato cena zůstává stejná, i když je vozidlo úplně nebo částečně
odepsáno.
V některých případech se zaměstnavatelé snaží obcházet
ust.
§ 6 odst. 6 zákona o daních z
příjmů (zejména v případě tzv. luxusních automobilů) a se zaměstnancem sjednají
symbolické nájemné. V průběhu daňového řízení potom argumentují tím, že
se nejedná o bezúplatné poskytnutí vozidla. V případech, kdy cena sjednaná mezi
zaměstnancem a zaměstnavatelem neodpovídá ceně obvyklé (např. ceně za pronájem
obdobného vozidla v autopůjčovně), správce daně doměří daň. Pro firmu má postup
správce daně většinou negativní finanční dopad, neboť je zvýšena nejen daňová
povinnost, ale také je vyměřeno penále. Samozřejmě nelze vyloučit legální
uzavření nájemní smlouvy, pokud bude sjednané nájemné odpovídat obvyklé ceně.
Proti takovému postupu správce daně jistě nebude mít žádné námitky.
Poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely
zaměstnance sice podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti, nepodléhá však
odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele totiž
není o možnosti požívat vozidla zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance
účtováno jako o nákladu nebo jako o úbytku prostředků.
Příklad č. 9
Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci pro soukromé využití
služební vozidlo jehož vstupní cena činila 400 000 Kč. Dne 25. března 2007 se
vozidlo porouchalo a 26. března 2007 zaměstnavatel poskytl zaměstnanci vozidlo,
jehož vstupní cena činila 500 000 Kč. Toto vozidlo měl zaměstnanec k dispozici
do 13. dubna 2007, od 14. dubna 2007 mu bylo pro soukromé využití
zaměstnavatelem poskytnuto opravené původní vozidlo.
Výpočet částky ve výši 1 % vstupní ceny v souladu s ust.
§ 6 odst. 6 zákona o daních z
příjmů:
Příklad č. 10
Zaměstnavatel poskytl jednomu ze svých předních manažerů k
soukromému využití služební vozidlo, jehož vstupní cena činila 2 000 000 Kč.
Pro účely daně z příjmů právnických osob budou daňově účinné odpisy vypočteny z
limitované ceny ve výši 1 500 000 Kč. Pro stanovení nepeněžního příjmu
zaměstnance dle ust.
§ 6 odst. 6 ZDP bude použita
skutečná cena vozidla, tj. 2 000 000 Kč.
Postup při výpočtu mzdy zaměstnance: k hrubé mzdě po odpočtu
sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatel připočte 1 % vstupní ceny ve
výši 20 000 Kč (1 % z částky 2 000 000 Kč).
Příklad č. 11
Zaměstnavatel přidělil svým obchodním zástupcům pro výkon jejich
činnosti služební vozidla. Zaměstnavatel nedovolil zaměstnancům používat
služební vozidla pro soukromé účely s výjimkou cesty do práce a z toho důvodu
se domníval, že nemusí zaměstnancům zvýšit příjem o 1 % vstupní ceny
předmětného vozidla.
Zaměstnavatel nepostupoval správně, neboť cesty do zaměstnání a
zpět nejsou součástí pracovní doby a nelze je považovat za výkon pracovní
činnosti. Je výhradní záležitostí zaměstnance, jakým způsobem se dostane do
místa výkonu práce a zpět.
Jestliže tedy zaměstnavatel umožnil zaměstnancům používat
přidělené služební automobily také k cestám do práce a zpět, jde o využití
služebních vozidel pro soukromé účely. Není podstatné, že k jiným soukromým
cestám zaměstnanci nejsou oprávněni služební vozidlo používat. Zaměstnancům
tedy vzniká příjem ve výši 1 % ze vstupní ceny konkrétního vozidla, a to od
okamžiku souhlasu zaměstnavatele k použití vozidla na cestu do práce a
zpět.
Druh plnění
zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance | Daňově účinný
náklad | Zdanitelný příjem
zaměst. |
Poskytnutí služebního
vozidla pro soukromé účely zaměstnance | ANO § 24 odst. 1, všechny výdaje související s
provozem vozidla mimo PHM spotřebované na soukromé jízdy zaměstnance | ANO § 6 odst. 6 (1 % vstupní ceny vozidla) |
Z hlediska zdanění zaměstnance daní ze závislé činnosti
zůstane zachován režim dle ust.
§ 6 odst. 6 zákona o daních z
příjmů, kdy je zaměstnavatel povinen zvýšit zdanitelný příjem zaměstnance každý
měsíc o 1 % vstupní ceny služebního vozidla poskytnutého zaměstnanci i pro
soukromé účely.
Novelou zákona bude zrušen limit pro daňové
účely ve výši 1 500 000 vstupní ceny u tzv. luxusních automobilů. Na zdaňování
zaměstnanců tato skutečnost nebude mít vliv. Zaměstnavatelé však mohou daňově
uplatnit vyšší odpisy nebo nájemné.
NahoruPlatná právní úprava
Problematiku nápojů poskytovaných zaměstnavatelem
zaměstnanci je nutné rozdělit na tři části:
poskytování ochranných nápojů zaměstnanci,
poskytování ostatních nealkoholických nápojů zaměstnanci,
zajištění pitné vody na pracovišti.
Ochranné nápoje
K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže a také
zátěže chladem jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat zaměstnancům ochranné
nápoje.