Poslanecká sněmovna schválila návrh ozdravného balíčku

 NahoruZměny v oblasti FKSP

Návrh: Snížení prostředků na Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) o polovinu z 2 % na 1 %. Nově bude objem peněz na FKSP tvořen z objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy. Polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří.

Odůvodnění: V současné době je objem prostředků na FKSP stanoven ve výši 2 % z objemu prostředků na platy, což pro rok 2023 jen v regulovaných organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích činí 5,2 mld. Kč. Pravidla pro využití FKSP jsou nejasně a složitě upravena ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb, která bude zrušena.

 NahoruZměna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti

Návrh: Zpřísnění podmínek pro přiznání nároku podpory v nezaměstnanosti v případě opakované evidence nezaměstnanosti, a to prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Odůvodnění: Z důvodu setrvale minimální dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR není únosný způsob robustní podpory v nezaměstnanosti ve stávající podobě.

 NahoruSnížení státní podpory stavebního spoření u stávajících a nových smluv

Návrh: Snížení státní podpory stavebního spoření na max. 1 000 Kč/rok pro nové i stávající smlouvy. 

Odůvodnění: Stavební spoření vzniklo v 90. letech minulého století v době, kdy ještě nefungoval hypoteční trh a byl to způsob, jak si mohli lidé spořit na bydlení. V posledních letech nicméně ztratilo svou původní funkci. Lidé navíc naspořené peníze používají zpravidla k jiným účelům než pro účely vlastního bydlení. Úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat zejména na realizaci energeticky úsporných opatření pro domácnosti.

 NahoruOstatní úspory výdajů

• Úprava národního financování projektů EU: Snížení podílu spolufinancování z fondů EU zvýšením spoluúčasti konečných příjemců dotace.
• Zrušení kolkových známek jako platebního prostředku s přechodným obdobím, kdy bude ještě možné stávající kolky používat. S nárůstem elektronických plateb kartou a bezhotovostních převodů se jejich potřeba významně snížila, v minulosti navíc byla v souvislosti s jejich používáním indikována řada podvodů.
• Elektronizace příkazových bloků:  Od ledna 2025 bude provedena elektronizace pokutových bloků, které zjednoduší, zrychlí a zprůhlední procesy sankciování. V současné době se využívají pro tzv. „blokové pokuty“ papírové tiskopisy, což představuje zbytnou administrativní zátěž. Elektronizace se bude vztahovat na Policii ČR, Celní správu ČR a další orgány, které pokutové bloky využívají v příkazním řízení.
• Integrace vymáhání pohledávek: Převzetí tzv. justičních pohledávek Celní správou, která již dnes spravuje pohledávky řady institucí. Agregace správy na jednom místě kromě úspor administrativních výdajů zvyšuje efektivitu vymáhání a je rovněž přívětivější ve vztahu k dlužníkovi, který má jen jednoho věřitele.

 NahoruZvýšení daně z příjmů právnických osob

• Zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. Současná sazba daně ve výši 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby a zvýšením na 21 % se přiblížíme k evropskému průměru. Navýšení sazby daně o 2 procentní body bude podle úpravy rozpočtového určení daní 100% příjmem státního rozpočtu. 
• Firmy, které mají většinu transakcí v  cizí měně, budou od 1. 1. 2024 moci vést účetnictví ve funkční měně (EUR, USD, GBP) a zároveň v této měně vyplnit daňové přiznání a daň zaplatit.
• Zdanění příjmů z právnických osob budou podléhat pouze realizované kurzové operace. Opatření se týká tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy musí dodaňovat. Má-li např. firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje. Nově bude tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný.

 NahoruZvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance 

Návrh: Znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %. 

Odůvodnění: Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba -8 mld. Kč. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu. 

Modelový příklad: Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %). 

 NahoruZvýšení daně z nemovitých věcí a ponechání 100 % výnosů daně obcím

Návrh: Sazby daně z nemovitých věcí se zvýší přibližně na 1,8 násobek, čímž vzroste inkaso této daně o 10 mld. Kč. Veškerý výnos daně zůstane obcím. Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu snížení příjmů obcí ze sdílených daní právě o 10 mld. Kč, aby se pozitivní dopad zvýšení daně z nemovitých věcí promítl výlučně do státního rozpočtu. Aktuální podíl obcí na sdílených daních je 25,84 %.

Mezinárodní srovnání: Daňové zatížení segmentu nemovitostí v ČR je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020. Podíl výnosu běžné daně z nemovitých věcí v ČR na celkovém daňovém výnosu za rok 2020 dosahoval podílu ve výši 0,6 %, což nás řadilo na 24. místo ze zemí EU. Zároveň na HDP dosahoval zanedbatelného podílu ve výši 0,2 %, což nás rovněž řadilo na 24. místo ze zemí EU (a 36. místo z 37 zemí OECD s průměrnou hodnotou 1,8 % HDP). Při navrženém zvýšení daně z nemovitých věcí by se umístění ČR změnilo na 19. - 20. místo v EU. 

 NahoruÚprava daně z nemovitých věcí u zemědělských pozemků

Obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady a ovocné sady) zavést místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5. Obce tak dostanou možnost zavedením místního koeficientu ve výši 0,5 eliminovat u těchto pozemků efekt zvýšení daně z nemovitých věcí. Zároveň obcím zůstává pravomoc tyto pozemky od daně zcela osvobodit.

 NahoruOmezení výjimek na dani z příjmů 

Omezující daňová uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu. Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů tzv. „na firmu“. Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v ČR registrováno na firmu. Fakticky se jedná o částečný návrat před rok 2007, kdy platilo v zákoně o dani z příjmů pro odpisování automobilů omezení ve výši 1,5 mil. Kč. 

 NahoruZrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob

• Parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.
• Zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840,- Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem na úrovni minimální mzdy. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Počítá se s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.
• Zrušení slevy na dani na studenta. Hlavním důvodem je nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky větší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Do okruhu uživatelů pak budou patřit mimo jiné i osoby, které mají status studenta jen formálně (tj. sice jsou ke studiu zapsaní, ale vzdělávací zařízení již nenavštěvují). 
• Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 20 162 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto…