Kazuistiky z kontrolní praxe inspekce práce aneb poučme se z chyb jiných.
CÍLEM TOHOTO TEXTU JE:
• upozornit na nutnost používání účinných osobních ochranných pracovních prostředků v souladu s pokyny jejich výrobce,
• podat vysvětlení, jak došlo k chybě vedoucí k závažnému poškození zdraví zaměstnance,
• nabídnout rady, jaké podniknout kroky, aby se něco podobného nestalo i u vás.
Podnik zabývající se tepelným zpracování kovů prováděl tepelnou úpravu materiálu. Podle požadavků zákazníka byl zpracován technologický postup pro provedení tepelné úpravy a následně byl zaměstnavatelem připraven pracovní postup, který mimo jiné vyžadoval při tepelném zpracování materiálu i použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zapojené zaměstnance, a to ohnivzdorného pláště, ochranné kukly a ohnivzdorných rukavic.
Na pracovišti se v plynové peci provádělo nahřátí materiálu na požadovanou teplotu (1050 °C). Pro bezpečnou manipulaci s nahřátým materiálem se používal mostový jeřáb s řetězovými vázacími prostředky. Materiál byl uložen na manipulační plotně, která slouží k zasunutí a vysunutí tepelně upravovaného materiálu z plynové pece po nahřátí materiálu na požadovanou teplotu. Zavěšení materiálu bylo prováděno dvěma zaměstnanci pomocí řetězových vázacích prostředků a mostového jeřábu. Jeřáb se zavěšenými vázacími prostředky byl připraven nad vozíkem tak, aby uvázání materiálu proběhlo v co nejkratší době z důvodu vystavení zaměstnance působení tepla v minimální míře. Po uvázání materiálu došlo ke vzplanutí jednoho z dvojice zaměstnanců s následkem těžkých popálenin, a to i přes použití ohnivzdorného pláště. Ačkoliv se zaměstnanec snažil uhasit doutnající plášť pomocí rukavic, došlo na plášti k zahoření. Po uhašení ohně na plášti pomocí vody, která byla v ochlazovací vaně, však následovalo zahoření také pracovního oděvu pod pláštěm, což mělo zásadní vliv na rozsah popálenin, jelikož pracovní oděv byl přímo na těle postiženého.
Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že oba zaměstnanci použili mimo jiné osobní ochranné pracovní prostředky chránící proti tepelnému riziku, a to plášť, ochrannou kuklu a rukavice.
Důvodem, proč jeden z nich utrpěl závažný pracovní úraz, byl opotřebovaný ochranný plášť, který v konečném důsledku již neplnil ochrannou funkci. Opotřebení uvedeného pláště bylo vizuálně patrné a projevovalo se výraznou hnědou barvou na povrchu. Ačkoliv byli oba zaměstnanci vystaveni tepelnému zdroji stejnou dobu, zaměstnanci s neopotřebovaným ochranným pláštěm se nic nestalo. V neposlední řadě mělo vliv na závažnost úrazu i neposkytnutí ochranného oděvu s nehořlavou úpravou, který je třeba použít pod ochranný plášť dle pokynů výrobce pláště.
|
V průvodní dokumentaci výrobce ohnivzdorného pláště je stanoven požadavek „použít pod tento ochranný oděv certifikovaný ochranný oděv s nehořlavou úpravou“. Práce spojené s manipulací s materiálem o vysokých teplotách je možné provádět pouze v souladu s požadavky stanovené výrobcem ohnivzdorného pláště.
|
ZJIŠTĚNÍ PŘI KONTROLE
Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti:
1/ Zaměstnavatel zaměstnancům neposkytnul podle požadavku výrobce ochranného pláště proti tepelnému riziku, který je používán jako překryvný, ochranný oděv s nehořlavou úpravou. --> Tím došlo k…
