Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017

Aktivní starobní důchodce pracující na dohody

Pan Petr měl v roce 2017 kromě starobního důchodu ve výši 12 x 15 000 Kč, což je příjem osvobozený od daně (až do výše 396 000 Kč za rok 2017), ještě od obchodního domu příjmy 10 x 10 000 Kč za měsíc za výpomoc ve skladě realizované na dohody o provedení práce. Protože poplatník u zaměstnavatele nepodepsal tzv. prohlášení k dani a odměny nepřesáhly 10 000 Kč za měsíc, byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní 15 %.

Pan Petr tak sice za rok 2017 dosáhl celkových příjmů 280 000 Kč, ovšem po vyloučení osvobozených (180 000 Kč) a zdaněných srážkovou daní (100 000 Kč) zůstává nula – tedy méně než zmíněný limit 15 000 Kč za rok, takže nemusí podávat přiznání k DPFO. Státu v tomto případě zůstane sražená srážková daň 10 x 1 500 Kč.

Lépe by však aktivní důchodce udělal, pokud by přiznání podal dobrovolně, protože pak má možnost do něj zahrnou příjmy z dohod zdaněné (prozatím) srážkovou daní. Tuto možnost vyčteme z § 36 odst. 7 ZDP spolu s § 38d odst. 4 písm. a). Ze základu daně 100 000 Kč se sice vypočte daň 15 000 Kč, kterou ale s velkou rezervou vynuluje základní sleva na dani 24 840 Kč. Díky tomu se z dohod sražená daň (10 x 1 500 Kč) stane přeplatkem na dani, o jehož vrácení může pan Petr požádat finanční úřad přímo na konci tiskopisu daňového přiznání. K němuž bude muset přiložit potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a z něj sražené srážkové daně, které by mu měl vyhotovit do 10 dnů od žádosti.

Protože v daném případě poplatník nemusel podávat DAP a všechny dohody o provedení práce uzavřel s jediným zaměstnavatelem, mohl se dobrat plné vratky sražené srážkové daně i snadnější cestou. A to tak, že by v souladu s § 38ch, § 38k odst. 7 a § 38d odst. 4 písm. a) ZDP do 15. února 2018 požádal zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Přičemž by současně u něj dodatečně podepsal prohlášení k dani na celý rok 2017, čímž by změnil původní srážkovou daň na standardní zálohu na daň. Zaměstnavatel by pak opět vypočetl ze základu daně 100 000 Kč daň 15 000 Kč, kterou by srazila na nulu základní osobní sleva na dani, takže sražená srážková daň – nově převedena na zálohu na daň – by byla plně vratitelným přeplatkem.

Jak bylo avizováno, z obecného pravidla – přiznání musí podat každý, kdo měl zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč za rok – platí velká výjimka pro zaměstnance, protože jejich příjmy (mzdy) jsou zdaňovány obvykle již formou měsíčních záloh na daň zaměstnavatelem v průběhu zdaňovacího období. Přiznání k DPFO proto nemusí podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období, kalendářním roce 2017, příjmy ze závislé činnosti:

• pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele), nebo

• postupně od více plátců daně,

• případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně.

Podmínkou ovšem je, že poplatník:

• u všech plátců měl na rok 2017 podepsáno tzv. prohlášení k dani (nebo jej podepsal u svého jediného zaměstnavatele dodatečně do 15. 2. 2018 při žádosti o roční zúčtování záloh), a

• nemá jiné zdanitelné příjmy (ani osvobozené ani zdaněné srážkovou daní) dle § 7 až 10 ZDP ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní v úhrnu přes 6 000 Kč.

Přiznání nemusí podat ani poplatník s příjmy pouze ze závislé činnosti ze zahraničí, které se v Česku vyjímají ze zdanění, ať už jde o vynětí stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou nebo dle § 38f odst. 4 ZDP. Pozor na slůvko POUZE, protože výjimka padá, má-li poplatník ještě i jiné příjmy, např. ze zaměstnání v ČR.

Při zaměstnání v zahraničí není vždy třeba podávat přiznání

Paní Petra je daňovou rezidentkou ČR, ale v roce 2017 měla pouze příjmy ze zaměstnání na Slovensku pro tamní firmu. Podle Smlouvy mezi Českem a Slovenskem tyto příjmy byly zdaněny na Slovensku. Nicméně coby daňová rezidentka ČR, jsou obecně také předmětem české DPFO. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění ve státě rezidence poplatníka – v Česku – zmíněná Smlouva stanoví metodu prostého zápočtu daně zaplacené na Slovensku na českou daňovou povinnost.

Pokud by ZDP nestanovil jinak, pak by paní Petra musela podat přiznání k DPFO v Česku, nesplní totiž podmínku, že tento její jediný zdanitelný příjem je vyjmut ze zdanění v ČR. Naštěstí ale od roku 2008 lze využít zmíněný § 38f odst. 4 ZDP umožňující místo smluvní metody zápočtu zahraniční daně uplatnit metodu vynětí zahraničních příjmů. Díky tomuto ustanovení má paní Petra jediný příjem ze závislé činnosti v zahraničí vyňatý ze zdanění v ČR a nemusí tak podávat daňové přiznání v Česku.

Složitější by to bylo, když by v roce 2017 měla ještě zdanitelný příjem z ČR, který nebyl zdaněn srážkovou daní. Například by se mohlo jednat o její příjem ze závislé činnosti na dohodu o provedení práce za odměnu přesahující 10 000 Kč, který by musel český zaměstnavatel zdanit zálohou na daň. Pak by ani s pomocí fikce vynětí příjmů ze zaměstnání na Slovensku dle § 38f odst. 4 ZDP paní Petra nesplnila podmínku, že jí plyne POUZE příjem ze závislé činnosti ze zahraničí vyjmutý ze zdanění v Česku. Překážkou by byl druhý zdanitelný příjem z ČR a paní Petra by tak přiznání podat musela. Šlo by ale jen o administrativní komplikaci, neboť příjmy ze Slovenska by již podruhé nezdaňovala.

Jen ve zkratce dodejme v praxi spíše výjimečné případy, kdy je také nutno podat přiznání k DPFO:

• pokud se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (tj. když součet hrubých příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze  samostatné činnosti v roce 2017 přesáhl "roční" limit 1 355 136 Kč; přiznání ale není nutné, pokud byly pouze v některých měsících solidárně zvýšeny zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38ha ZDP,

• když v souladu s § 38i odst. 5 písm. b) ZDP dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka coby zaměstnance, který se navíc nedohodl se zaměstnavatelem na úhradě tohoto daňového nedoplatku srážkou ze mzdy, načež musel plátce daně oznámit daňový dluh poplatníka správci daně,

• jestliže došlo k porušení podmínek osvobození od daně příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poplatníka (zaměstnance) dle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP, čímž se z nich staly zdanitelné příjmy. Jedná se o tato porušení podmínek: i) výplata pojistného plnění dříve než po 60 měsících, resp. před 60. rokem věku, ii) výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, iii) předčasné ukončení pojistné smlouvy,

• pokud poplatníkovi plynul příjem ze závislé činnosti za uplynulá léta, který se podle § 5 odst. 4 ZDP nepovažoval za příjem v roce zúčtování zaměstnavatelem, ale až v roce jeho přijetí; zaměstnavatel např. mzdu za prosinec 2016 sice zúčtoval do zdaňovacích období roku 2016, ovšem kvůli nedostatku peněz ji nevyplatil ani do konce ledna následujícího roku (tj. do 31. 1. 2017). Tyto příjmy pak nejsou u poplatníka (zaměstnance) považovány za příjmy roku 2016, ale až roku, kdy mu budou vyplaceny (např. v únoru 2017),

• jedině v přiznání lze uplatnit daňový odpočet za dary poskytnuté do zahraničí (kvůli tuzemským to není potřeba),

• jde-li o daňového nerezidenta ČR (kvůli bydlišti nebo středisku životních zájmu v zahraniční), který chce uplatnit nezdanitelné částky, méně běžné slevy na dani (kromě základní a za studium) nebo daňové zvýhodnění.