Specifika přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020

2021.3.1

Specifika přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020

Ing. Miloš Hovorka

 NahoruŘádek 40 DP – Nedaňové výdaje

Za normálních okolností jsou výdaje na bezúplatné nepeněžité plnění až na výjimky daňově neuznatelné a měly by být zahrnuty do tohoto řádku. Z bodu 6 přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb. (daňový balíček) však vyplývá, že poplatník nebude na tento řádek zahrnovat výdaje vynaložené ve zdaňovacím období 2020 na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. března 2020 do 31. prosince 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP, protože tyto se podle tohoto přechodného ustanovení považují za daňové výdaje. Nelze však potom související poskytnuté bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit na řádku 260 DP jako položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP.

Uplatnění výdajů vynaložených na výše uvedené poskytnuté bezúplatné nepeněžité plnění (na poskytnuté věci, služby apod.) jako výdajů daňových má oproti odpočtu souvisejícího poskytnutého bezúplatného nepeněžitého plnění od základu daně podle § 20 odst. 8 ZDP výhody v tom, že jejich výše není limitována, musí být vynaloženy na výše uvedené vymezené účely v § 20 odst. 8 a není důležité, jestli příjemcem tohoto plnění jsou v tomto ustanovení vymezené osoby, uplatní se i v případě vykázání daňové ztráty a poplatníci nemusí klíčovat jednotlivé výdaje a složitě určovat, který výdaj souvisí s bezúplatným nepeněžitým plněním.

Na internetových stránkách Finanční správy ČR je publikována odpověď na dotaz, týkající se situace, kdy zaměstnavatelé nechávají na své náklady své zaměstnance dobrovolně testovat na SARS-CoV-2, a to hlavně z preventivních důvodů, a to logicky nejenom pro ochranu celého pracovního kolektivu, ale i pro bezpečný a plynulý provoz firmy, přičemž je dotazováno, zda je takto vynaložený náklad daňově účinným.

Z publikované odpovědi vyplývá, že s ohledem na mimořádný pandemický stav všeobecného ohrožení v souvislosti s COVID-19 lze v tomto případě připustit, že pokud zaměstnavatel s ohledem na nebezpečí šíření nákazy mezi zaměstnanci na pracovišti provádí preventivní opatření (měření teploty při vstupu na pracoviště, "dobrovolné", tedy zaměstnavateli nenařízené zvláštním předpisem, testování zaměstnanců na SARS-CoV-2), může se jednat o daňové výdaje definované v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP jako výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť.

Takové výdaje by se tedy jako nedaňové výdaje na řádek 40 DP nezahrnovaly.

Z publikované odpovědi dále vyplývá, že jiná situace je v okamžiku, kdy toto testování poskytuje zaměstnavatel jako zaměstnanecký benefit, kdy zaměstnavatel uhradí zaměstnancům testování, které přímo nesouvisí s prací, např. při odjezdu na zahraniční dovolenou či návratu z ní, apod.

Potom náklady spojené s tímto testováním nejsou u zaměstnavatele daňově účinné dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a takové by se potom jako nedaňové výdaje na řádek 40 DP zahrnovaly.

Z "Informace k úhradě povinných testů na COVID-19" publikované na internetových stránkách Finanční správy ČR vyplývá, že náklady na povinný test na COVID-19 zaměstnanců jsou povinným výdajem zaměstnavatele podle § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jedná se tedy o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP a takové by se jako nedaňové výdaje na řádek 40 DP nezahrnovaly.

Podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP nelze jako daňový výdaj uznat škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 ZDP a takovou výjimkou mimo jiné jsou (a jako daňový výdaj se podle § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP uznají a na řádek 40 se nezahrnují) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků (u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu).

Pozor však na to, že k prokázání likvidace je podle tohoto ustanovení poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.

Vzhledem k tomu, že právě v důsledku různých zákazů či omezení podnikatelské činnosti v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu z důvodu zhoršené epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 lze očekávat v roce 2020 výrazný nárůst likvidace zásob, které nenašly z důvodů těchto zákazů a omezení včas svého odběratele, je třeba mít pro účely tohoto ustanovení k dispozici v něm uvedený protokol s povinnými náležitostmi vymezenými v tomto ustanovení a nespokojit se s dokumenty prokazujícími likvidaci zásob bez těchto náležitostí, a to dokonce ani v případě, že jsou například dostatečné pro prokázání likvidace zásob pro účely jiných zákonů (např. pro prokázání likvidace piva pro účely zákona o spotřebních daních).

 NahoruMimořádné odpisy u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 1 a 2 pořízeného od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021

Změnami v § 30a ZDP zákon č. 609/2020 Sb. (daňový balíček) účinný od 1. ledna 2021 umožňuje, že podle § 30a odst. 1 ZDP hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k ZDP pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců a podle § 30a odst. 2 ZDP umožňuje, že hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k ZDP pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Z bodu 16 přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb. přitom vyplývá, že na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 a pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 (a tedy zpětně) použít výše uvedené ustanovení § 30a odst. 1 a 2 ZDP o mimořádných odpisech.

Při uplatňování mimořádných odpisů podle § 30a ZDP v roce 2020 a dalších letech je potom třeba pamatovat i na další v tomto ustanovení uvedená pravidla (např. pro způsob odepisování a pro technické zhodnocení výše uvedeného majetku).

Také je třeba upozornit na to, že aby poplatník mohl mimořádné odpisy podle § 30a ZDP využít, musí být prvním odpisovatelem u výše uvedeného hmotného majetku, přičemž z § 31 odst. 6 ZDP vyplývá, že za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii (kdo se rozumí odpisovatelem vyplývá z § 28 ZDP a je jím nejčastěji poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo).

Využít mimořádné odpisy podle § 30a ZDP je právo a nikoliv povinnost.

Také je třeba si dobře propočítat, kdyby chtěl poplatník za rok 2020 uplatnit co největší částku odpisů, která varianta se vyplatí – zdali například mimořádné odpisy podle § 30a ZDP nebo zrychlené odpisy podle § 32 ZDP. Bude záležet na tom, kdy v průběhu roku 2020 poplatník hmotný majetek pořídil, přesněji, v kterém měsíci roku 2020 byly splněny podmínky pro jeho odpisování.

V případě, že by u hmotného majetku byly mimořádné odpisy podle § 30a ZDP vyšší než účetní odpisy, zahrne poplatník tento rozdíl do celkového rozdílu, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku stanovené podle § 26 až 33 ZDP převyšují odpisy tohoto majetku uplatněné v účetnictví, a to na řádek 150 DP (položka snižující základ daně). Pokud by tomu bylo opačně, byl by rozdíl zahrnut do celkového rozdílu, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 ZDP, a to na řádek 50 DP (položka zvyšující základ daně).

 NahoruŘádek 110 – Příjmy osvobozené od daně podle § 19 ZDP

Jako položku snižující základ daně má na tomto řádku poplatník uvést příjmy osvobozené od daně podle § 19 ZDP, jestliže jsou tyto příjmy zahrnuty ve výsledku hospodaření na řádku 10 DP.

Kromě příjmu z podílu na zisku vypláceného dceřinou společností mateřské společnosti nebo převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti toho § 19 ZDP pro podnikatelský sektor moc nenabízí.

A nelze tam (a pokud je mi známo ani v žádném jiném zákoně) nalézt osvobození od daně z příjmů právnických osob pro příjmy plynoucí z různých "COVID programů" (COVID-Nájemné apod., program "Antivirus") firmám hospodářsky zasaženým protiepidemickými opatřeními vlády zakazujícími nebo omezujícími jejich činnost.

Podpora z těchto programů je v podstatě poskytnuta formou dotace ze státního rozpočtu a to na vymezené náklady.

To znamená, že jak bude o těchto dotacích účtováno v souladu s účetními předpisy do výnosů, budou tyto příjmy z dotace součástí výsledku hospodaření na řádku 10 DP a náklady, na něž byly poskytnuty, budou v souladu s účetními předpisy součástí nákladů a tím i výsledku hospodaření na řádku 10 DP, přičemž ze základu daně v této souvislosti nebudou prostřednictvím jiných řádků DP vylučovány.

 NahoruŘádek 260 DP – Odečet bezúplatných plnění podle § 20 odst. 8 ZDP

K odpočtu hodnoty bezúplatných plnění od základu daně podle § 20 odst. 8 ZDP, který se uplatňuje na řádku 260 DP, je třeba upozornit, že ve schvalovacím procesu je novela ZDP (sněmovní tisk 918), která zvyšuje limit pro odpočet darů (bezúplatných plnění) pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2.…