Stravenkový paušál v otázkách a odpovědích

2021.15.5

Stravenkový paušál v otázkách a odpovědích

Jaroslava Pfeilerová

Od 1. ledna 2021 mohou zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytovat další variantu daňově zvýhodněného příspěvku na stravování – a to formou peněžitého příspěvku, tzv. stravenkového paušálu. Z informací ČTK vyplývá, že v současné době tuto podobu zaměstnaneckého benefitu poskytuje 38 % zaměstnavatelů.

Příspěvky na stravování patří mezi nejčastější zaměstnanecké benefity. Mnozí zaměstnanci si na příspěvek tak přivykli, že jej považují za nárokové plnění. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též "zákoník práce" nebo "ZP") v ust. § 236 stanoví zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům v průběhu pracovní směny stravování. To však neznamená, že zaměstnavatel je povinen stravu zaměstnancům zajistit nebo na ni přispívat. Povinnost umožnit stravování znamená např. zajištění, aby zaměstnanec v době přestávky mohl ve vhodném prostoru sníst své jídlo nebo se mohl vzdálit z pracoviště a najíst se např. v restauraci, bufetu apod.

Dnešní příspěvek, který je složen z dotazů a odpovědí, je zaměřen zejména na daňovou problematiku související se stravenkovým paušálem podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též "zákon o daních z příjmů" nebo "ZDP").

Dotaz 1.

Z informací prezentovaných v mediích jsme vyvodili, že stravenkový paušál se daňově posuzuje stejným způsobem jako stravenka. Můžeme tedy doposud poskytované stravenky zaměnit za finanční stravenkový paušál a daňově postupovat stejně, např. v případě poskytnutí příspěvku ve výši 120 Kč? Nebo jsou z daňového pohledu nějaké rozdíly?

Odpověď:

Stravenkový paušál není stejný typ daňové úlevy, jako jsou stravenky. Naopak, daňové postupy při posuzování stravenkového paušálu a stravenky jsou opačné a ve vazbě na výši a formu plnění se může lišit i finanční úspora u zaměstnance a zaměstnavatele.

• Posouzení u zaměstnance: Stravenka je na straně zaměstnance vždy v plné výši osvobozena od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti i od odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Zatímco stravenkový paušál je limitován částkou odpovídající 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (v roce 2021 částkou 75,60 Kč). Plnění nad tuto částku podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti (15 %) a odvodům sociálního a zdravotního pojištění (zaměstnanec hradí 11%, zaměstnavatel hradí ze svých prostředků 33,80 %).

• Posouzení u zaměstnavatele: Výše stravenkového paušálu není limitována žádnou částkou. Zatímco výdaje (náklady) na stravenku může zaměstnavatel daňově uplatnit pouze do výše odpovídající 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (v roce 2021 částkou 75,60 Kč).

Porovnání daňových dopady na straně zaměstnance i zaměstnavatele v případě poskytnutí stravenkového paušálu ve výši 120 Kč

Dotaz 2.

Ve směrnici jsme se zavázali poskytnout zaměstnancům, kteří odpracují na pracovišti minimálně 3 hodiny, stravenkový paušál. Na školení jsme se dozvěděli, že pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu (nad 5 hodin), musí dostat stravné – cestovní náhradu stanovenou zákoníkem práce. Současně jsme se dozvěděli, že pokud zaměstnanci vznikne na toto stravné nárok v průběhu stanovené směny, nelze podle ust. v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP do nákladů zaměstnavatele zahrnout stravenkový paušál i stravné podle zákoníku práce. To znamená, že stravenkový paušál a stravné lze v jednom dni zahrnout do daňových nákladů pouze v případech, kdy nárok na stravné zaměstnanci vznikne mimo stanovenou směnu. Při souběhu nároků tedy vždy musíme testovat, kdy vznikne nárok na stravné, abychom správně posoudili daňový dopad poskytování stravenkového paušálu. Toto testování pro daňové účely je pro nás náročné. Můžeme ve směrnici omezit poskytování stravenkového paušálu např. tím způsobem, že zaměstnanci, kterému vznikne nárok na stravné podle zákoníku práce, nebudeme stravenku poskytovat?

Odpověď

Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v ust. 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, nemůže zaměstnavatel stravenkový paušál zahrnout do daňově účinných nákladů např. v případě zmiňovaném v dotazu, kdy zaměstnanci vznikne v průběhu směny nárok na stravné stanovené zákoníkem práce (např. při pracovní cestě). V této souvislosti je potřebné si připomenout, že stravné stanovené zákoníkem práce je povinné plnění, které zaměstnanci musí být poskytnuto. Stravenkový paušál je však zaměstnaneckým benefitem, jehož poskytování je plně v pravomoci zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel rozhodne (např. stanoví ve vnitřní směrnici), že zaměstnancům ve dnech, kdy jim vznikne nárok na stravné podle zákoníku práce, nebude poskytovat stravenkový paušál, neporuší žádný právní předpis.

Dotaz 3.

Zaměstnavatel nám na základě vnitřního předpisu poskytuje stravenky, ale většina zaměstnanců má zájem o peněžní plnění – stravenkový paušál. Je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vyhovět? Jestliže ne, jakým způsobem to musí zdůvodnit?

Odpověď

Zaměstnavatel není povinen zaměstnanci přispívat na stravování v průběhu pracovní směny ani formou stravenky, ani formou stravovacího paušálu. Zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnancům stravenky, se může rozhodnout, že od roku 2021 přejde na stravenkový paušál (např. z důvodu zjednodušení administrativy). Jedná se však o rozhodnutí zaměstnavatele, zaměstnanci si sami od sebe nemohou zvolit, že ze stravenek přejdou na stravenkový paušál.

Dotaz 4.

Do konce roku 2020 jsme zaměstnancům poskytovali stravenky, od ledna 2021 poskytujeme stravovací paušál ve výši 70 Kč. Pracovnicím účtárny, které mají stanoveny směny od pondělí do pátku od 7:30 hod. do 16:00 hod., byla nařízena mimořádná směna v sobotu od 7:00 hod. do 14:30 hod. Pracovnicím jsme poskytli stravenkový paušál jako v běžných pracovních dnech. Můžeme tuto sobotní práci posuzovat jako "odpracovanou směnu podle zákoníku práce", což je podmínka stanovená ust. § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů ze závislé činnosti?

Odpověď

V tomto případě nelze stravenkový paušál posoudit jako příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, neboť odpracovanou směnu se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Z citovaného ustanovení vyplývá, že tato podmínka není splněna při práci přesčas nebo při mimořádné směně.

V případě uvedeném v dotazu však mají paní účetní nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce. Povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady při cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce vyplývá z ust. § 152 písm. c) zákoníku práce. Paní účetní, které pracovaly mimo rozvrh směn, mají nárok na stravné (minimálně ve výši 91 Kč) a případně i na jiné cestovní náhrady stanovené v ust. § 156 zákoníku práce, např. jízdní výdaje, vedlejší výdaje apod. Ve vazbě na poskytování cestovních náhrad připomínám, že doba s nárokem na cestovní náhrady se neposuzuje až od okamžiku počátku výkonu práce, ale již od počátku cesty (např. odjezdem z domova) do návratu zpět.

Dotaz 5.

Není nám jasné, jak máme daňově posuzovat stravenkový paušál poskytnutý zaměstnancům, kteří neodpracovali celou směnu (např. šli k lékaři, měli ½ dne dovolenou, čerpali část dne neplacené nebo náhradní volno apod.). V ust. § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je uvedeno, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování "za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70% horní hranice....." Není tedy zcela jasné, zda podmínkou osvobození peněžního stravenkového paušálu je odpracování celé směny stanovené zákoníkem práce, který v ust. § 78 odst. 1 písm. c) uvádí, že směnou je: "část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat". Přičemž směna stanovená zaměstnavatelem může být 8 hod., 6 hod., 10 hod. apod. Musí zaměstnanec celou tuto směnu odpracovat, aby byl stravenkový paušál osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti? Nebo lze i pro účely zdanění zaměstnanců využít podmínku stanovenou v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, že zaměstnanec musí být na pracovišti alespoň 3 hodiny?

Odpověď

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP stanoví podmínky pro daňové uplatnění nákladů zaměstnavatelem souvisejících s poskytováním příspěvků na stravování zaměstnanců. Citované ustanovení (případně jeho část) nelze využít pro účely zdaňování zaměstnanců. V tomto případě je potřebné postupovat v souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, které nestanoví žádnou minimální délku doby, kterou zaměstnanec musí vykonávat práci. To znamená, že, také část odpracované doby je pro účely citovaného ustanovení směnou podle zákoníku práce.

Dne 29. 4. 2021 GFŘ zveřejnilo na svých stránkách informaci k peněžitému příspěvku na stravování zaměstnanců, kde v jedné z odpovědí na nejčastější dotazy mimo jiné uvádí: "...V případě směny kratší, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování také osvobozen. Nelze tak vyloučit situaci, kdy přítomnost během stanovené směny – 8 hodin, bude např. pouze 2 hodiny z důvodu např. návštěvy lékaře, kdy peněžitý příspěvek na stravování nebude sice na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem), ale u zaměstnance bude do stanoveného limitu stále příjmem od daně osvobozeným."

Z citovaného textu vyplývá, že pro účely osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů postačí, pokud zaměstnanec odpracuje část své směny s tím, že když v ZDP není stanovena minimální délka doby, kterou zaměstnanec musí vykonávat práci, je i část odpracované doby směnou podle zákoníku práce. To znamená, že ze zaměstnavatelem stanovené směny postačí odpracovat pouze její část.

Dotaz 6.

Zaměstnanci mají v některých případech stanovenu směnu delší než 11 hodin (např. zaměstnanci ostrahy mívají směnu 12 hodin) a poskytujeme jim 2 stravenky v hodnotě 75 Kč. Pokud bychom přešli ze stravenek na stravenkový paušál, můžeme do nákladů zahrnout dva paušály (2 x 75 Kč)? Zaměstnanci mají obě stravenky osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, budou osvobozeny i oba peněžité stravenkové paušály?

Odpověď

Ust. § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů stanoví, že u zaměstnance je od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozen peněžitý příspěvek na stravování "za jednu směnu podle…