dnes je 21.11.2024

Input:

Superhrubá mzda

8.11.2007, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

     Od 1. ledna 2008 nabude účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Největších změn (245 bodů + 18 přechodníků) dozná zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“). Pro mzdové účetní zde bude největší změnou způsob stanovení základu pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků („záloha“).

1. ÚPLNÉ MZDOVÉ NÁKLADY

     S mírným zjednodušením lze říci, že zaměstnavatele nestojí zaměstnanec pouze sjednanou tzv. hrubou mzdu („HM“). Úplné mzdové náklady je nutno navýšit o pojistné na sociální (26 % HM) a zdravotní pojištění (9 % HM), které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, což činí další finanční zátěž ve výši 35 % hrubé mzdy. Zaměstnanci pak z hrubé mzdy ukrojí taktéž pojistné na sociální (8 % HM) a zdravotní (4,5 % HM) pojištění, které je podle pojistných zákonů povinen platit zaměstnanec (byť pojistné za něj sráží a odvádí příslušným orgánům za něj zaměstnavatel). Dále pak samozřejmě zaměstnanci ukrojí ze zbytku hrubé mzdy ještě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, resp. zálohu na daň.

Kliknutím otevřete obrázek v novém okně

2. STAV DO KONCE ROKU 2007

     Připomeňme si ve stručnosti, jak se stanoví základ pro výpočet zálohy na daň dnes, přičemž tento systém platí bez podstatných změn od samého počátku naší nové daňové soustavy, tj. od roku 1993:

Úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený zaměstnanci za kalendářní měsíc

  • příjmy zdanitelné srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP)

  • příjmy, které nejsou předmětem daně (např. cestovní náhrady do limitu)

  • příjmy, které jsou od daně osvobozeny (např. hodnota přechodného ubytování)

  • sražené pojistné na sociální zabezpečení, které je povinen platit zaměstnanec

  • sražené pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnanec

= základ pro výpočet zálohy
+ zaokrouhlení do 100 Kč na celé koruny nahoru, nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru
= zaokrouhlený základ pro výpočet zálohy
- záloha na daň v progresivní výši od 12 % (základ do 10 100 Kč) do 32 % (nad 27 600 Kč)
+ prokázaná částka měsíční slevy na dani podle § 35ba ZDP (pouze do výše vypočtené zálohy),
+ prokázaná částka měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c, § 35d ZDP.

To můžeme přehledně naznačit následujícím schématem.
Když si to dáme dohromady, tak poměr čisté mzdy vyplacené zaměstnanci a úplných mzdových nákladů zaměstnavatele se zpravidla nacházel v tomto rozpětí (předpokládáme, že HM podléhá pojištění):

  • od maximálního (nejlepšího) poměru při nulové dani z příjmů (např. díky slevám na dani):

    Kliknutím otevřete obrázek v novém okně
    • (100 % - 8 % - 4,5 %) HM : (100 % + 26 % + 9 %) HM = 87,5 % HM : 135 % HM = 64,81 %

    • neboli z každé stokoruny zaměstnavatele obdrží zaměstnanec 65 Kč a „stát“ na odvodech 35 Kč,

    • nebo praktičtěji naopak - každých 100 Kč čisté mzdy zaměstnance stojí zaměstnavatele 154 Kč.

  • po minimální (nejhorší) poměr při maximální dani z příjmů 32 % (bez využití slev na dani):

    • (0,875 HM - 0,32 x 0,875 HM) : 1,35 HM = (0,875 - 0,28) : 1,35 = 0,595 : 1,35 = 44,07 %

    • neboli z každé stokoruny zaměstnavatele obdrží zaměstnanec 44 Kč a „stát“ na odvodech 56 Kč,

    • nebo praktičtěji naopak - každých 100 Kč čisté mzdy zaměstnance stojí zaměstnavatele 227 Kč.

3. STAV OD 1. 1. 2008

     S účinností od 1. 1. 2008, resp. poprvé od mzdy za leden 2008 se musíme osvojit změnu výpočtu:

Úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený zaměstnanci za kalendářní měsíc

  • příjmy zdanitelné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP

  • příjmy, které nejsou předmětem daně (např. cestovní náhrady do limitu)

  • příjmy, které jsou od daně osvobozeny (např. hodnota přechodného ubytování)

+ pojistné na sociální zabezpečení, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe
+ pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe
= základ pro výpočet zálohy
+ zaokrouhlení do 100 Kč na celé koruny nahoru, nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru
= zaokrouhlený základ pro výpočet zálohy
- záloha na daň v jednotné (rovné) výši 15 %
+ prokázaná částka měsíční slevy na dani podle § 35ba ZDP (pouze do výše vypočtené zálohy),
+ prokázaná částka měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c, § 35d ZDP.

Změna metodiky bude opět názornější při schématickém vyjádření:

Kliknutím otevřete obrázek v novém okně

     Když si to dáme dohromady, tak poměr čisté mzdy vyplacené zaměstnanci a úplných mzdových nákladů zaměstnavatele se zpravidla bude nacházet v tomto rozpětí (předpokládáme, že HM podléhá pojištění):

  • od maximálního (nejlepšího) poměru při nulové dani z příjmů (např. díky slevám na dani):

    • (100 % - 8 % - 4,5 %) HM : (100 % + 26 % + 9 %) HM = 87,5 % HM : 135 % HM = 64,81 %

    • neboli z každé stokoruny zaměstnavatele obdrží zaměstnanec 65 Kč a „stát“ na odvodech 35 Kč,

    • nebo praktičtěji naopak každých 100 Kč čisté mzdy zaměstnance stojí zaměstnavatele 154 Kč

  • po minimální (nejhorší) poměr při dani z příjmů 15 % (bez využití slev na dani):

    • (0,875 HM - 0,15 x 1,35 HM) : 1,35 HM = (0,875 - 0,2025) : 1,35 = 0,6725 : 1,35 = 49,81 %

    • neboli z každé stokoruny zaměstnavatele obdrží zaměstnanec 50 Kč a „stát“ na odvodech 50 Kč,

    • nebo praktičtěji naopak, každých 100 Kč čisté mzdy zaměstnance stojí zaměstnavatele 201 Kč.

     Tedy nejenže se neodečítá pojistné srážené z hrubé mzdy zaměstnance (12,5 %, tato odvodová povinnost samozřejmě i nadále zůstává na bedrech zaměstnavatelů k tíži hrubé, mzdy zaměstnanců), ale hrubá mzda se pro účely zdanění dále navyšuje o pojistné, které hradí zaměstnavatel sám za sebe navíc vedle hrubé mzdy. Výsledkem je tak vcelku přiléhavé označení „superhrubé mzdy“, z níž se bude nově počítat daň.

     Zdaněno rovnou sazbou daně z příjmů 15 % tak bude plných 135 % hrubé mzdy. To prakticky odpovídá rovnému zdanění 20,25 % ze 100 % HM. Pro srovnání s dosavadní metodikou (kdy se naopak odečítá zaměstnanci sražené pojistné) je ale třeba dopovědět, že to odpovídá rovnému zdanění 23,14 % z 87,5 % hrubé mzdy. Což je podstatně vyšší zdanění, které se v roce 2007 týkalo až mezd přes 42 000 Kč měsíčně.

     Je sice pravdou, že výsledná záloha, resp. daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků bude u zaměstnanců s podepsaným prohlášením k dani v roce 2008 nižší než v roce 2007, ale jak si dále uvedeme na příkladech, bude to jen kvůli cca 3x vyšším slevám na dani, které však budou od dalšího roku (2009) klesat.

     Nic se nemění na tom, že záloha na daň se zaměstnanci srazí při výplatě mzdy nebo při jejím připsání k dobru, bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce daně (zaměstnavatel) zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při takovémto zúčtování mzdy. Také odvést správci daně jí musí stále nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost srazit zálohu.

4. ZMĚNY SLEV NA DANI

     Jak bylo výše prokázáno, od ledna 2008 se díky zdanění superhrubé mzdy i při zdánlivě nízké rovné sazbě daně 15 % drtivé většině zaměstnanců zvýší vypočtená záloha na daň. Za to, že nakonec bude jejich skutečně sražená (placená) záloha na daň přece jen nižší než v roce 2007, vděčíme radikálně zvýšeným slevám na dani a daňovému zvýhodnění. Jejich přehledné srovnání za tři roky přináší následující tabulky.

Druh osobní slevy na dani V roce 2007 V roce 2008 V roce 2009 
Měsíčně Za rok Měsíčně Za rok Měsíčně Za rok 
Základní na poplatníka 600 7 200 2 070 24 840 1 380 16 560 
Na vyživovanou manželku/manžela - - - 4 200 - - - 24 840 - - - 16 560 
Za částečný invalidní důchod 125 1 500   210  2 520   210  2 520 
Za plný invalidní důchod 250 3 000   420  5 040   420  5 040 
Za průkaz ZTP/P 800 9 600 1 345 16 140 1 345 16 140 
Za studium do 26, resp. 28 let 200 2 400   335  4 020   335  4 020 

     Významnou věcnou změnou dále je, že od 1. 1. 2008 je základní osobní sleva na poplatníka přístupná i všem starobním důchodcům bez ohledu na výši jejich starobního důchodu.

     Naopak daňoví nerezidenti ČR nově ztrácejí paušální nárok na základní osobní slevu na poplatníka. I pro tuto osobní slevu na dani, stejně jako pro všechny ostatní tak musejí splnit dodatečnou podmínku, že ze zdrojů na území ČR mají nejméně 90 % všech svých celosvětových příjmů (vyjma těch, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozeny od daně anebo podléhají srážkové dani). Žádnou osobní slevu na dani nově nemohou nerezidenti uplatnit u zaměstnavatele ani v rámci ročního zúčtování záloh, ale pouze až v daňovém přiznání.

Daňové zvýhodnění v roce 2007 Daňové zvýhodnění v letech 2008 a 2009 
Na jedno dítě Maximální bonus V roce 2008 na 1 dítě V roce 2009 na 1 dítě Maximální bonus 
Měsíčně Za rok Měsíčně Za rok Měsíčně Za rok Měsíčně Za rok Měsíčně Za rok 
500 6 000 2 500 30 000 890 10 680 850 10 200 4 350 52 200 


5. SROVNÁNÍ ZÁLOHOVÉHO ZDANĚNÍ S PROHLÁŠENÍM K DANI

     Zaměstnanec podepsal u svého jediného zaměstnavatele prohlášení k dani, kde uplatňuje základní osobní slevy na dani a daňového zvýhodnění na dvě vyživované děti. Jeho hrubá mzda činí 20 000 Kč měsíčně.

     Zaměstnavatel vypočte zálohu na daň za prosinec 2007 následovně:

  • Hrubá mzda za daný kalendářní měsíc = 20 000 Kč (HM),

    • Pojistné na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance = (8 + 4,5) % HM = 12,5 % HM = 2 500 Kč

    • Pojistné na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele = (26 + 9) % HM = 35 % HM = 7 000 Kč

  • Základ pro výpočet zálohy = 20 000 - 2 500 = 17 500 Kč

  • Vypočtená záloha na daň = 1 212 Kč + 19 % z (17 500 - 10 100) Kč = 1 212 Kč + 1 406 Kč = 2 618 Kč

    • Měsíční slevy na dani podle § 35ba ZDP (pouze na poplatníka) = 600 Kč

    • Měsíční daňové zvýhodnění na 2

Nahrávám...
Nahrávám...