Výdaje (náklady) podle zvláštních zákonů
Ing. Jiří Nigrin
NahoruPrávní úprava
Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. p) ZDP zahrnuje
mezi výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů také
výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních
zákonů.
NahoruObecné vymezení
Toto ustanovení zahrnuje rozsáhlé a těžko vyčerpávajícím způsobem
definovatelné množství současných, případně i budoucích právních předpisů a z
nich vyplývající výdaje (náklady), které je nebo bude poplatník (ať fyzická
nebo právnická osoba) povinen vynaložit.
Obecně lze říci, že pokud jakýkoliv zákon ukládá poplatníkovi
povinnost k úhradě určitých, zvláštním zákonem vymezených výdajů (nákladů),
budou tyto výdaje v naprosté většině, pokud daňové zákony nestanoví jinak,
daňově uznatelné.
NahoruObrácený pohled
ZDP tedy jasně uvádí, že jestliže jsme k nějaké úhradě povinni podle
zvláštních zákonů, jde o daňový náklad. Nabízí se opačná otázka, jak je to v
případech, kdy nám žádný zvláštní zákon úhradu nepřikazuje. V těchto případech
je logické, že o daňové uznatelnosti či neuznatelnosti rozhodují jiná
ustanovení ZDP, především pak obecný § 24 odst. 1 ZDP.
Jako příklad odkazujeme na Členské
příspěvky právnickým osobám v souvislosti s ustanovením § 24 odst. 2 písm. d) ZDP.
NahoruTypické příklady
Typickými příklady, kdy daňovou uznatelnost lze opřít o ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, jsou
následující výdaje (náklady):
-
Náklady hrazené zaměstnavatelem na zákonné pojištění
odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z
povolání
Podle § 365 ZP se do dne nabytí účinnosti právní
úpravy úrazového pojištění zaměstnanců řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu
při pracovních úrazech a nemocech z povolání §§ 272 až 274 a dalšími přechodnými
ustanoveními ZP, § 205d "starého ZP“ a vyhláškou č. 125/1993 Sb. Z těchto
předpisů vyplývá podnikateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance,
povinnost pojistit se na škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo
nemoci z povolání. Při sjednávání pojistné smlouvy pojišťovny dále vyžadují
spoluúčast zaměstnavatele ve smyslu vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. Pojistné
hrazené zaměstnavatelem, stejně jako náklady vyplývající ze spoluúčasti při
plnění pojistné události, jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné.
-
Výdaje (náklady) spojené s auditem společnosti
Povinnost provedení auditu, tj. ověření účetní závěrky a vedení účetnictví
vyplývá z § 20 ZÚ v návaznosti na plnění kritérií zde uvedených
(celková aktiva, roční úhrn, průměrný stav zaměstnanců). Povinnost ověření
účetní závěrky se týká i dalších subjektů, pokud jim to stanoví jiné zákony,
např. pojišťoven, politických stran, bank, spořitelen a dalších. Pokud si však
jakákoliv jiná právnická nebo i fyzická osoba, která tuto povinnost ze zákona
nemá, dá ověřit účetní závěrku auditorem, jde vždy o náklad související s
podnikatelskou činností, tedy výdaj daňově uznatelný. ZÚ v § 7 totiž přímo ukládá účetním jednotkám
povinnost vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně
zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Proto ověření správnosti
vedení účetnictví je v zájmu každé účetní jednotky.
-
Výdaje (náklady) vydavatelů spojené s tzv. povinnými
výtisky
Dle § 9 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při
vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon),
je vydavatel povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydání periodického
tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání stanoveného počtu výtisků v
zákoně určeným příjemcům (vybraným knihovnám a ministerstvu).
-
Vydání pozemků obchodní společnosti restituentovi podle
restitučních zákonů
Podle stanoviska MF (čas. Účetnictví 3/1997) se
vydání pozemků podle restitučního zákona zaúčtuje na vrub účtu 588 – Ostatní
mimořádné náklady. Z hlediska ZDP se na tento případ bude vztahovat výše
uvedené ustanovení.
-
Bankovní (poštovní) poplatky související s platbami
zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance
Pokud zaměstnavateli vyplývá z
právních předpisů povinnost provést srážku ze mzdy zaměstnance a poukázat
sraženou částku oprávněnému příjemci nebo na žádost zaměstnance jeho mzdu nebo
její část na jeho účet u peněžního ústavu, pak výdaje s tím související
(bankovní, příp. poštovní poplatky) jsou na straně zaměstnavatele daňově
uznatelné. Na straně zaměstnance nejsou tyto výdaje zaměstnavatele zdanitelným
příjmem podle § 6 ZDP.
Jedná se např. o tyto
platby: