2020.7.1
Vyhláška o FKSP a její novelizace od 1. 1. 2020 a daň z příjmů
Ing. Ivan Macháček
S účinností od 1. 1. 2020 došlo k výrazné novelizaci vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále "VFKSP" nebo "vyhláška"), provedenou vyhláškou č. 357/2019 Sb. V článku si uvedeme základní přehled těchto změn včetně rozhodujících údajů obsažených v jednotlivých ustanoveních vyhlášky. Následně si uvedeme ustanovení zákona o daních z příjmů, která přímo vážou na vyhlášku o FKSP.
NahoruPřehled ustanovení vyhlášky o FKSP s příslušnou novelizací
V § 1 VFKSP se uvádí, že vyhláška upravuje výši tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen "fond"), další příjmy a hospodaření s fondem ve státním podniku, v organizačních složkách státu, ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky (nově došlo k doplnění o státní podnik).
V § 2 odst. 1 je specifikován základní příděl, kterým je tvořen fond v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích (činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost). Nově se doplňuje odstavec 2 a 3 zabývající se tvorbou fondu ve státním podniku:
Státní podnik tvoří fond:
a) základním přídělem ze zisku ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, a
b) dalšími příděly ze zisku.
Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5 (zabývají se specifikací dalších příjmů fondu).
Poznámka:
-
v řadě ustanovení vyhlášky se ve smyslu její novely rozšiřuje text o aplikaci i na státní podnik,
-
v příslušných ustanoveních vyhlášky se ve smyslu terminologie občanského zákoníku (dále "NOZ") namísto pojmu "půjčka" uvádí pojem "zápůjčka".
Dle nového znění § 3 odst. 2 VFKSP se prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených ÚSC ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank. Prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají v ČNB na účtech podřízených státní pokladně.
V aktualizovaném znění § 3 odst. 3 se uvádí, že organizační složka státu, státní podnik a příspěvková organizace může přispívat pouze na plnění a činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické anebo fyzické osoby. Zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, (dále jen "zaměstnanec") a jejich manželům, manželkám, partnerům, partnerkám (dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství), druhům, družkám a nezaopatřeným dětem (§ 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance (dále jen "rodinný příslušník") se poskytne plnění nebo činnost podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu.
V § 3 odst. 7 VFKSP se nově uvádí, že zůstatek nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci organizační složky státu nebo příspěvkové organizace podle § 6 VFKSP a § 11 odst. 2 může být prominut za podmínek stanovených v § 34 zákona č. 219/2000 Sb., nejvýše však lze prominout částku 30 000 Kč (původně to bylo 15 000 Kč). Zůstatek nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci státního podniku podle § 6 VFKSP a § 11 odst. 2 může být v případě tíživých sociálních poměrů prominut v souladu s pravidly hospodaření s fondem, nejvýše lze však prominout částku 30 000 Kč.
V § 3odst. 8 se uvádí, že veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou.
V § 4 odst. 1 se uvádí (ve znění novely vyhlášky), že z fondu lze přispívat na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině, kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací a na provoz autobusu, a to v rozsahu, v jakém jsou využívány, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.
Dle aktualizovaného § 4 odst. 2 z fondu lze přispívat zaměstnancům na:
a) vitaminové prostředky,
b) dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,
c) preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,
d) očkování proti infekčním onemocněním.
Výše uvedený příspěvek lze dle nového § 4 odst. 3 poskytnout, není-li plnění ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. Z fondu lze dle § 4 odst. 4 přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.
Dle nového § 4 odst. 7 lze z fondu přispívat zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy [obdoba § 6 odst. 9 písm. d) ZDP bod 4].
Z nového § 4a VFKSP – Příspěvek na použití zařízení péče o děti vyplývá, že z fondu lze zaměstnancům přispívat na náklady za použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Pro účely tohoto ustanovení se § 3 odst. 4 nepoužije.
V novém § 5a – Příspěvek na dopravu do zaměstnání se uvádí, že z fondu lze zaměstnanci přispívat na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
Ustanovení § 6 se zabývá poskytováním zápůjček na bytové účely s jejich vymezením v odstavci 1. V § 6 odst. 2 písm. a) dle nového znění je možno zaměstnanci poskytnout i více zápůjček, přičemž součet zůstatků nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci a nové zápůjčky nesmí přesáhnout 300 000 Kč (dosud to bylo 100 000 Kč), z toho u zápůjčky na koupi bytového zařízení jde o 100 000 Kč (dosud bylo 50 000 Kč). Zůstává v platnosti znění § 6 odst. 2 písm. b), že každá zápůjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy, přičemž prostředky z poskytnuté zápůjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o zápůjčce.
V § 7 – Stravování se upřesňuje, že z fondu lze přispívat zaměstnancům na závodní stravování podle právních předpisů upravujících stravování v organizační složce státu, příspěvkové organizaci a státním podniku.
Na základě ustanovení § 8 – Rekreace lze z fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreaci, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Případný rozdíl mezi cenou plnění a poskytnutým příspěvkem z fondu uhradí zaměstnanec svému zaměstnavateli, z jehož fondu je příspěvek poskytnut.
Následující ustanovení § 9 vyhlášky se zabývá kulturou, vzděláváním, tělovýchovou a sportem. Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:
a) vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
b) náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu, státním podnikem nebo příspěvkovou organizací,
c) náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance (nové znění dle novely vyhlášky).
Ustanovení § 11 se zabývá sociální výpomocí a zápůjčkami. Dle § 11 odst. 1 vyhlášky lze z fondu poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč (dosud to bylo 15 000 Kč) v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč (dosud to bylo 30 000 Kč). Výše uvedené částky jsou maximálně možné.
Poskytováním bezúročné zápůjčky zaměstnancům se zabývá § 11 odst. 2 vyhlášky. Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 50 000 Kč (dosud to bylo 20 000 Kč) nebo 100 000 Kč (dosud to bylo 50 000 Kč) v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je zápůjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o zápůjčce stanoveno jinak.
Dle § 11 odst. 3 se sociální výpomoci a zápůjčky poskytují peněžní formou v souladu s rozpočtem fondu.
V upraveném § 12 – Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření se uvádí, že lze z fondu přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění (zákon č. 42/1994 Sb.) nebo doplňkové penzijní spoření (zákon č. 427/2011 Sb.), nejvýše však 100 % částky (dosud to bylo 90 %), kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů.
Ustanovení § 12a VFKSP se zabývá pojistným na soukromé životní pojištění a toto ustanovení zůstává beze změny oproti znění účinnému do 31. 12. 2019. Z fondu lze hradit pojišťovně za zaměstnance část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Ustanovení § 13 se týká příspěvku odborové organizaci z fondu a toto ustanovení zůstává beze změny.
Podle § 14 vyhlášky lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary:
a) za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
c) při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
d) při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Novelou č. 357/2019 Sb. zde nedochází k žádné změně, pouze v písmenu d) se namísto "odchodu do starobního nebo invalidního důchodu...." uvádí "přiznání starobního nebo invalidního důchodu...".
V novém § 14a VFKSP – Jiné úhrady z fondu se uvádí, že z fondu lze hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.
Účinnost všech změn dle nařízení vlády č. 357/2019 Sb. je dnem 1. 1. 2020. Výjimkou je dle přechodného ustanovení novely nařízení vlády týkající se § 12 VFKSP – Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, které příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky neuplatňují do 30. 6. 2020 (tyto organizace do 30. 6. 2020 postupují dle § 12 VFKSP, ve znění vyhlášky účinné do 31. 12. 2019).
NahoruShrnutí desatera zásadních změn ve vyhlášce FKSP od 1. ledna 2020
- rozšíření působnosti vyhlášky i na státní podnik,
- rozšíření možnosti z fondu přispívat i na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a na zařízení poskytující služby péče o dítě v dětské skupině,
- rozšíření plnění z fondu týkající se zdravotní péče zaměstnance,
- možnost z fondu přispívat zaměstnancům na úhradu tištěných knih,
- z fondu lze zaměstnancům nově přispívat na náklady za použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině,
- z fondu lze zaměstnanci nově přispívat na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou…