V souvislosti s placením pojistného na sociální zabezpečení je třeba znát, kdo pojistné platí (okruh pojištěných osob, podmínky účasti na nemocenském pojištění a kdo se považuje za zaměstnavatele), z čeho se pojistné platí (vyměřovací základ), v jaké výši se platí (znát sazbu), komu (na který účet se platí) a kdy se platí (lhůtu splatnosti pojistného).
Pro určení výše pojistného je rozhodující vyměřovací základ, ze kterého jednotliví plátci vypočítávají a odvádějí pojistné na sociální zabezpečení, které mají povinnost platit. Nejdůležitějším je vyměřovací základ zaměstnance, od kterého se odvozuje i vyměřovací základ jeho zaměstnavatele.
Vyměřovací základ zaměstnance
Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Příklad:
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební motorové vozidlo s tím, že je může používat i pro soukromé účely.
Dle ZDP se jedná o příjem podléhající zdanění. Zaměstnanci se zvyšuje jeho daňový základ o částku ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc. Proto tato částka patří do vyměřovacího základu zaměstnance, neboť mu byla zúčtována ve smyslu zákona.
Ne však všechny požitky, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, se zahrnují do úhrnu, který tvoří vyměřovací základ zaměstnance. Zákon totiž uvádí sedm výjimek, ve kterých určuje příjmy, jaké se do vyměřovacího základu zaměstnance nikdy nezahrnují.
Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:
-
náhrada škody podle zákoníku práce,
-
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů,
-
věrnostní přídavek horníků,
-
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
-
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí…
