Zastupování a zmocnění ve vztahu ke správci daně
Ing. Zdeněk Burda
Ne vždy jedná či může jednat daňový subjekt s finančním úřadem osobně, daňový řád umožnuje i jiné formy kontaktu.
NahoruI. Jednání před správcem daně
Pokud nemá fyzická osoba omezenu svéprávnost, může pochopitelně jednat sama za sebe. U právnické osoby jejím jménem jedná obvykle její statutární orgán.
NahoruI.1 Pověření x plná moc
Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření.
Jednání na základě plné moci (zmocněnce) není totéž, co jednání osoby pověřené jednat za daňový subjekt. Pověřenou osobou bývá obvykle osoba "uvnitř firmy", např. zaměstnanec a písemnosti z finančního úřadu jsou pak doručovány do firmy a nikoli na adresu či do datové schránky pověřené osoby. Naproti tomu v případě plné moci jsou doručovány písemnosti nikoli do firmy, ale na adresu či do datové schránky zmocněnce.
NahoruI.2 Jednání prokuristy
Prokurista právnické osoby při správě daní může jednat jejím jménem, pokud dle udělené prokury může jednat samostatně.
NahoruI.3 Jednání více osob společně
Firma NNN, a.s. má dva jednatele. Ve společenské smlouvě i v obchodním rejstříku mají zapsáno, že musí jednat (podepisovat) společně oba jednatelé. Pro správu daní to však neplatí. Daňový řád má speciální úpravu, dle které v téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba. V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu.
Jinými slovy, bez ohledu na společenskou smlouvu a obchodní rejstřík stačí, když určitý úkon vůči správce daně učiní pouze jeden z jednatelů.
NahoruII. Zástupce
Druhy zástupců dle daňového řádu:
a) zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník,
b) ustanovený zástupce,
c) zmocněnec,
d) společný zmocněnec, nebo
e) společný zástupce.
NahoruII.1 Zákonný zástupce nebo opatrovník
Zákonný zástupce se používá např. u nezletilých osob. Též přichází v úvahu u zletilých osob se zbavenou či omezenou způsobilostí k právním úkonům. Zákonnými zástupci nezletilých osob mohou být jejich rodiče, ať již vlastní, či adoptivní, poručník a opatrovník.
NahoruII.2 Ustanovený zástupce
Ustanovený zástupce není zástupce, kterého by určoval daňový subjekt. Jeho ustanovení řídí správce daně. Jde o následující případy, kdy správce daně zástupce ustanoví:
1. osobě, která nemá plnou procesní způsobilost k jednání při správě daní, pokud nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo nemohou-li ji zastupovat,
2. právnické osobě, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, popřípadě je-li sporné, kdo je k tomu oprávněn,
3. osobě neznámého pobytu nebo sídla,
4. osobě stižené přechodnou duševní poruchou, která jí brání při správě daní samostatně jednat; v těchto případech správce daně rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo
5. osobě, které brání jiná překážka, aby při správě daní činila úkony,
pokud si nezvolila zmocněnce.
Zástupcem ustanoví správce daně toho, u koho je osoba, jíž se zástupce ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu. Rozhodnutí o ustanovení zástupce může správce daně vydat jen s předchozím souhlasem předpokládaného zástupce. Nelze-li takto ustanovit zástupce, navrhne jej ze seznamu daňových poradců Komora daňových poradců na vyžádání správce daně, a to do 30 dnů od vyžádání; předchozí souhlas se u zástupce navrženého Komorou daňových poradců nevyžaduje.
V praxi se tedy postupuje tak, že se příslušný správce daně obrátí na Komoru daňových poradců se žádostí, aby navrhla někoho ze svých řad, kterého by pak správce daně mohl následně určit jako ustanoveného zástupce. Komora daňových poradců pak disponuje svým interním seznamem daňových poradců, kteří jsou ochotni zastupovat tímto způsobem a pokud vzejde od finančních orgánů požadavek na tento druh zastupování, osloví je a vybraného poradce následně oznámí správci daně.
Pro využití ustanovených zástupců platí i další pravidla – nemůže jím např. být ten, kdo by měl sám takové zájmy na řízení, že by naopak vystupoval v neprospěch zastupovaného, či když by sám zástupce přestal být svéprávným nebo byl nezpůsobilý (např. daňový poradce, který by přišel o oprávnění vykonávat daňové poradenství apod.)
NahoruII.3 Zmocněnec
NahoruII.3.1 Základní pravidla pro zmocnění (plnou moc)
Zatímco určení "ustanoveného" zástupce popsaného v předchozím bodě závisí na aktivitě správce daně a běžný poplatník se s ním příliš často nesetkává, naopak pojem "zmocněnec" znamená určení takového zástupce, které je převážně v jeho moci. Tento zástupce pak jedná jménem daňového subjektu a správce daně by se měl obracet na zmocněnce. Výjimkou jsou případy, kdy má daňový subjekt při správě daní něco osobně vykonat. (Jde tedy např. o otevření trezoru vázaného na otisk prstu daňového subjektu, ale ne o případy, kdy správce daně usoudí, že daňový subjekt poskytne potřebné informace kvalitněji a rychleji než jeho zástupce).
Firma VVV, a.s. si zvolí jako zmocněnce daňového poradce pana Janáčka a sepíše plnou moc pro jeho zastupování před správcem daně. Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně.
NahoruII.3.2 Platí plná moc i pro jiné správce daně?
Paní Novotná předala do podatelny plnou moc pro svého daňového poradce na svůj místně příslušný Finanční úřad pro Ústecký kraj. V působnosti jiného finančního úřadu – pro hl. město Prahu však má nemovitost. Místně příslušný finanční úřad v Ústí nad Labem není povinen přeposílat plnou moc do Prahy.
NahoruII.3.3 Kontrolní činnost v rámci tzv. "vybrané působnosti" a plná moc
Vybranou působnost definuje zákon č. 456/2011 Sb., o finanční správě.
Firma HHH, a.s. má uloženu plnou moc pro svého daňového poradce u svého místně příslušného Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Dle zákona č. 456/2011 Sb. může být daňový subjekt kontrolován kterýmkoli finančním úřadem bez ohledu na jeho místní příslušnost. Pokud kontrolu začal provádět např. Finanční úřad pro Ústecký kraj, musí si zjistit u místně příslušného finančního úřadu firmy HHH, zda tam není uložena nějaká plná moc. Není tak možno nutit daňový subjekt, aby si pro kontrolory z místně nepříslušného finančního úřadu opatřoval další plnou moc a předkládal jim ji.
Další případy účinnosti plné moci i vůči jiným finančním úřadům
Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně:
- -
po změně místní příslušnosti,
- -
vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.
Pan Janáček má u svého místně příslušného finančního úřadu uloženu generální plnou moc pro svého daňového poradce. Panu Janáčkovi je doměřena daň z přidané hodnoty, on s tím nesouhlasí. Daňový poradce podá jako zmocněnec odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, o odvolání rozhoduje nadřízené Odvolací finanční ředitelství v Brně. Odvolacímu finančnímu ředitelství již není nutno plnou moc znovu předkládat, zjistí si u podřízeného finančního úřadu, zda je zde uložena plná moc dostatečného rozsahu, samo.
NahoruII.3.4 Ukončení zastupování
Pokud je plná moc (např. pro daňového poradce) uložena u správce daně a spolupráce mezi daňovým poradcem a jeho klientem skončí, je nutno vypovědět plnou moc na finančním úřadě, aby se správce daně již na zmocněnce dále neobracel. To může učinit jak daňový subjekt, tak jeho zástupce. (V této oblasti byly spory, některé finanční úřady tvrdily, že plnou moc může na finančním úřadu odvolat jen daňový subjekt a nikoli jeho zmocněnec. Tento názor však byl judikaturně odmítnut).
NahoruII.3.5 Vymezení plné moci
Zmocnitel obvykle formuluje plnou moc na generální, kompletní zastupování před správcem daně nebo naopak jako dílčí na jednotlivé daně či úkony (např. na vypracování a podání daňového přiznání, zastupování při kontrole apod.)
Přitom je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje.
Někdy mohou vznikat spory s finančním úřadem, protože si nemusí všechny strany stejně vykládat rozsah plné moci. Správci daně buď v takovém případě vyzvou daňový subjekt, aby upřesnil, na co vše se plná moc vztahuje. Stávají se však i případy, kdy se správce daně neptá, rozsah plné moci si sám posoudí a daňový subjekt následně tvrdí, že rozsah plné moci pochopil finanční úřad chybně. To může mít vážné dopady, neboť na rozsah plné moci se váže i odpovídající doručování písemností z finančního úřadu (písemnosti se v rozsahu jeho zmocnění doručují pouze zmocněnci a nikoli samotnému daňovému subjektu). Jestliže je doručováno nesprávně, může to způsobit…
