Závislá činnost - příjmy osvobozené
RNDr. Josef Novák, CSc., Ing. Jan Molín, Ph.D.
Navazujeme na text obecného článku Závislá cinnost, v němž se specifikuje rozsah příjmů, které jsou zařazeny do dílčího daňového základu podle § 6 ZDP. Dalším souvisejícím článkem je Závislá cinnost - príjmy, které nejsou predmetem dane.
NahoruPrávní úprava
Řešíme-li téma osvobozené příjmy jen u dílčího daňového základu – příjmy ze závislé činnosti, k dispozici máme § 6 odst. 9 ZDP.
NahoruPředmět daně
Samozřejmě je povinností zdanit příjmy, které jsou předmětem daně. Ale významnou daňovou úsporu představují položky, které jsou od daně osvobozené. Na rozdíl od rozsáhlého výčtu takových příjmů v Osvobození od dane z príjmu (podle §§ 4 a § 4a, též § 10 ZDP pro fyzické osoby), u závislé činnosti jde jen o omezený okruh příjmů uvedených v § 6 ZDP.
V článku Závislá cinnost uvádíme též položky, které představují další formu optimalizace, neboť jsou vyloučeny z předmětu daně z příjmů ze závislé činnosti. S daňovými výhodami u dílčího daňového základu podle § 6 ZDP souvisí také Benefity.
NahoruZávislá činnost
Konkrétní položky nalezneme, jak uvádíme výše, v § 6 odst. 9 ZDP. Komentujeme některé z nich.
NahoruOdborný rozvoj
Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou u zaměstnance osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců souvisejících s předmětem činnosti podle zákoníku práce, nepeněžní plnění poskytované podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, na prohlubování kvalifikace a rekvalifikace zaměstnanců.
Odborným rozvojem podle § 227 ZP je jak prohlubování kvalifikace [písm. c)], tak zvyšování kvalifikace [písm. d)].
NahoruZákladní pojmy
Důležité je však správné posouzení dalšího vzdělávání, což v praxi někdy vyvolává problémy:
-
prohlubováním kvalifikace se v souladu s § 230 odst. 3 ZP rozumí výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat,
-
zvyšování kvalifikace je považováno za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu.
K tomuto tématu je třeba přihlížet jak z pozice zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
NahoruPozice zaměstnavatele
Výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců jsou daňově uznatelné, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, a to dle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 3.
Podle znění § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, není daňovým výdejem nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat vzdělávací nebo předškolní zařízení s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1-3 ZDP. To platí i v případě, že právo na poskytnutí nepeněžního plnění je sjednáno v kolektivní či pracovní smlouvě nebo je stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele (pro tato nepeněžní plnění nelze použít znění dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP).
NahoruPozice zaměstnance
Podle znění § 6 odst. 9 písm. a) ZDP je u zaměstnance osvobozeno od daně nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců (ať už jde o prohlubování či zvyšování kvalifikace) související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců (tzn. u rekvalifikace ZDP nevyžaduje souvislost s předmětem činnosti zaměstnavatele).
Pokud by zaměstnanci bylo poskytnuto nepeněžní plnění na prohloubení nebo zvýšení kvalifikace nesouvisející s předmětem činnosti, nelze využít ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, ale lze využít znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude-li toto plnění poskytnuto z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení (a to i rodinnými příslušníky zaměstnance).
Pro vazbu na osvobozené příjmy ze závislé činnosti je důležité ustanovení § 6 odst. 3 ZDP, podle kterého se příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.
Přitom zdanitelným příjmem zaměstnance, který se zahrnuje do vyměřovacích základů pro povinné pojistné, vždy nadále patří peněžní plnění. Jde například o mzdu, plat nebo odměnu za práci při prohlubování kvalifikace a náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci při zvyšování kvalifikace.
NahoruPenzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění
Osvobozeny jsou příspěvky zaměstnavatele v úhrnu na penzijní připojištění se státním příspěvkem, příspěvek na penzijní pojištení a příspěvky na soukromé životní pojištení do výše 50 000 Kč ročně u jednoho zaměstnance, ale jen při splnění konkrétních podmínek.
NahoruPříspěvky právnickým osobám placené zaměstnavatelem za zaměstnance
Například podle zákona č. 360/1992 Sb. mohou určité činnosti ve stavebnictví provádět podnikatelské subjekty pouze prostřednictvím fyzických osob, které jsou členy příslušné profesní komory. Podmínkou členství v profesní komoře je většinou povinná úhrada členského příspěvku.
Pokud tento příspěvek zaplatí zaměstnavatel za svého zaměstnance, neboť bez jeho členství v profesní komoře nemůže vykonávat příslušnou činnost, posuzuje se úhrada příspěvku jako jiné plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, tj. jako zdanitelný příjem, který mu plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti. A protože příspěvek je povinen platit poplatník sám jako FO a zaměstnavatel jej hradí za zaměstnance zcela dobrovolně, není podstatné, že pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.
NahoruObčerstvení, stravování
Osvobozeným příjmem je hodnota stravování a hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
Za nepeněžní formu zajištění stravování lze považovat též poskytnutí poukázek na stravování…
