Závislá činnost - příjmy osvobozené
RNDr. Josef Novák, CSc., Ing. Jan Molín, Ph.D.
Navazujeme na text obecného článku Závislá cinnost, v němž se specifikuje rozsah příjmů, které jsou zařazeny do dílčího daňového základu podle § 6 ZDP. Dalším souvisejícím článkem je Závislá cinnost - príjmy, které nejsou predmetem dane.
NahoruPrávní úprava
Řešíme-li téma osvobozené příjmy jen u dílčího daňového základu – příjmy ze závislé činnosti, k dispozici máme § 6 odst. 9 ZDP.
NahoruPředmět daně
Samozřejmě je povinností zdanit příjmy, které jsou předmětem daně. Ale významnou daňovou úsporu představují položky, které jsou od daně osvobozené. Na rozdíl od rozsáhlého výčtu takových příjmů v Osvobození od dane z príjmu (podle §§ 4 a § 4a, též § 10 ZDP pro fyzické osoby), u závislé činnosti jde jen o omezený okruh příjmů uvedených v § 6 ZDP.
V článku Závislá cinnost uvádíme též položky, které představují další formu optimalizace, neboť jsou vyloučeny z předmětu daně z příjmů ze závislé činnosti. S daňovými výhodami u dílčího daňového základu podle § 6 ZDP souvisí také Benefity.
NahoruZávislá činnost
Konkrétní položky nalezneme, jak uvádíme výše, v § 6 odst. 9 ZDP. Komentujeme některé z nich.
NahoruOdborný rozvoj
Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou u zaměstnance osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců souvisejících s předmětem činnosti podle zákoníku práce, nepeněžní plnění poskytované podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, na prohlubování kvalifikace a rekvalifikace zaměstnanců.
Odborným rozvojem podle § 227 ZP je jak prohlubování kvalifikace [písm. c)], tak zvyšování kvalifikace [písm. d)].
NahoruZákladní pojmy
Důležité je však správné posouzení dalšího vzdělávání, což v praxi někdy vyvolává problémy:
-
prohlubováním kvalifikace se v souladu s § 230 odst. 3 ZP rozumí výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat,
-
zvyšování kvalifikace je považováno za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu.
K tomuto tématu je třeba přihlížet jak z pozice zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
NahoruPozice zaměstnavatele
Výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců jsou daňově uznatelné, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, a to dle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 3.
Podle znění § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, není daňovým výdejem nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat vzdělávací nebo předškolní zařízení s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1-3 ZDP. To platí i v případě, že právo na poskytnutí nepeněžního plnění je sjednáno v kolektivní či pracovní smlouvě nebo je stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele (pro tato nepeněžní plnění nelze použít znění dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP).
NahoruPozice zaměstnance
Podle znění § 6 odst. 9 písm. a) ZDP je u zaměstnance osvobozeno od daně nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců (ať už jde o prohlubování či zvyšování kvalifikace) související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců (tzn. u rekvalifikace ZDP nevyžaduje souvislost s předmětem činnosti zaměstnavatele).
Pokud by zaměstnanci bylo poskytnuto nepeněžní plnění na prohloubení nebo zvýšení kvalifikace nesouvisející s předmětem činnosti, nelze využít ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, ale lze využít znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude-li toto plnění poskytnuto z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení (a to i rodinnými příslušníky zaměstnance).
Pro vazbu na osvobozené příjmy ze závislé činnosti je důležité ustanovení § 6 odst. 3 ZDP, podle kterého se příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.
Přitom zdanitelným příjmem zaměstnance, který se zahrnuje do vyměřovacích základů pro povinné pojistné, vždy nadále patří peněžní plnění. Jde například o mzdu, plat nebo odměnu za práci při prohlubování kvalifikace a náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci při zvyšování kvalifikace.
NahoruPenzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění
Osvobozeny jsou příspěvky zaměstnavatele v úhrnu na penzijní připojištění se státním příspěvkem, příspěvek na penzijní pojištení a příspěvky na soukromé životní pojištení do výše 50 000 Kč ročně u jednoho zaměstnance, ale jen při splnění konkrétních podmínek.
NahoruPříspěvky právnickým osobám placené zaměstnavatelem za zaměstnance
Například podle zákona č. 360/1992 Sb. mohou určité činnosti ve stavebnictví provádět podnikatelské subjekty pouze prostřednictvím fyzických osob, které jsou členy příslušné profesní komory. Podmínkou členství v profesní komoře je většinou povinná úhrada členského příspěvku.
Pokud tento příspěvek zaplatí zaměstnavatel za svého zaměstnance, neboť bez jeho členství v profesní komoře nemůže vykonávat příslušnou činnost, posuzuje se úhrada příspěvku jako jiné plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, tj. jako zdanitelný příjem, který mu plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti. A protože příspěvek je povinen platit poplatník sám jako FO a zaměstnavatel jej hradí za zaměstnance zcela dobrovolně, není podstatné, že pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.
NahoruObčerstvení, stravování
Osvobozeným příjmem je hodnota stravování a hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
Za nepeněžní formu zajištění stravování lze považovat též poskytnutí poukázek na stravování zaměstnancům ve vybraných provozovnách veřejného stravování nebo i zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů poskytujících stravování.
S účinností od 1.…
